Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

úterý 7. ledna 2020

Bilance roku 2019 - 1. pololetí


Je za námi další rok.
Stále se nemohu zbavit dojmu, že utekl nějak rychleji.
Vím, že čas měří všem stejně. Bude to prostě jen úhlem pohledu a přibývajícím věkem.
V mládí mi připadala jedna školní hodina, která měla pouhých 45 minut, nekonečná.
A teď? Dny mi splývají v jeden nekončící a nekonečný moment a občas se musím zastavit a přemýšlet, jaký je vlastně den.
Při probírce fotoarchivu jsem se vrátila na začátek loňského roku, kdy jsem vůbec netušila, jak to se mnou bude dál. Dny, kdy jsem se plácala v nesmyslných myšlenkách, kdy jsem se pozorovala a říkala si: Proč já?
A možná i proto byl ten minulý rok plný zážitků.
Jako kdybych toho chtěla ještě spoustu stihnout.

Zvu Vás tedy na prohlídku mého uplynulého roku.

LEDEN

Dodržena tradice v podobě novoročního dortu

2. leden

Ještě máme výzdobu

Večer začalo sněžit a ráno bylo vše krásně bílé. I ta straka se nemohla vynadívat

A za pár dnů už slunce dokazovalo jakou má sílu

V noci opět nasněžilo.
Tak to pokračovalo téměř celý leden. Taková zima-nezima

Říká se, že pokud je vidět Milešovka, změní se počasí.
Vzdušnou čarou je to kolem 80 km


ÚNOR

Byla vidět Milešovka, že? Výpadovka z Prahy na Karlovy Vary je pod sněhem

Konečně cestáři. Znáte ten vtip o nich?
Jsou to prý ti nejmenší lidé. Když napadnou 3 cm sněhu, nejsou vidět.

Okno zalepené mokrým sněhem, krmítko nepřístupné, houpačka leda pohoupe vločky.
A naše ulice? Cestáře není vidět.

Noc byla kvůli sněhu bílá

Stromy a keře byly obtěžkány sněhem a skláněly se do oken a na zdi domů.
A já se tím hlubokým sněhem brodila k tramvaji.
Čekalo ma vyšetření na kardiologii

Obloha rozjasněná sluncem, stejně jako moje tvář.
Prý mohu klidně v létě odcestovat k moři.
Užívat léky a být na sebe opatrná je povinností a nutností

Smutný konec sněhuláka.
Sluníčko ukazuje, že už má sílu a začíná vyhánět zimu

Dokonce i v naší ulici se uklízí po pěti dnech sníh

Hlídání nemocné Bětušky

Na pozvání spolužačky se konal sraz ve sklárně Ajeto.
Dívat se od stolu na práci sklářů a pak si jít vyfouknout vlastní výrobek,
je nezapomenutelný zážitek


Jsou zde k vidění díla předních sklářů. Na stole jsou věci od Bořka Šípka

Dva suvenýry. První nechtěný - kus horkého skla mi ztuhl v podrážce.
Druhý chtěný - skleněné srdíčko

Únorové sněženky

Únorový úplněk

Vánoční kaktus. V podstatě si kvete kdy chce


BŘEZEN


Pomíjivost času dokládají už 10. narozeniny Emy

Jeden ze vzácných okamžiků, kdy jsou všechna vnoučata pohromadě

Před necelými šesti lety to bylo koťátko, které se mi vešlo na dlaň.
Co je pohodlného na radiátoru, opravdu netuším

Znovu je vidět Milešovka. Že by se zase změnilo počasí?

11. března - snad už poslední záchvěv zimy

Sídliště Dědinu zalévá slunce. Milešovka je opět vidět

Jaro už nic nezastaví



Hortenzie přežily zimu bez úhony (byly přikryté) a medvědímu česneku z Dešova se daří

Poslední březnový den - stříbrný smrk na sousední zahradě jde pryč.
Pamatuju si, když ho sázeli. Kolikrát já si ho za ty roky fotila?


DUBEN

Koupila jsem si zvláštní macešku, takovou rozcuchanou

Ema má svátek a my přijeli na chatu popřát s domácím dortem

Na chatě to kvete jako o závod


Z výstavy v Litoměřicích, kam jezdíme pravidelně

Zima to ještě nechce vzdát

Týden před velikonoci jsem trochu ozdobila zahradu.
A pak hurá na cesty

Tomuto místu se říká "Brána Šumavy"
Vybíráme si vánoční dárek a vracíme se do míst, která milujeme.
Některé z fotek možná budou u článku. který jsem napsala po návratu


Chalupská slať

Kvilda

Vlci


Poznáváte obchod z "Policie Modrava"? Nachází se v Srní

Západy slunce mně nepřestanou fascinovat

Šumavská jarní květena. Vedle devětsilu podběl, blatouch a sasanka.
V časném jaru rozkvétají většinou jen bílé a žluté květiny

Vydra

Bílá a žlutá

Sušice

Otava u Annína. Na kmeni stromu je vidět, jak vysoko byla voda při jarním tání

Pohled od Hartmanic, na kopci vlevo je vidět hrad Kašperk

Tady jsme bydleli - Hartmanice, hotel Vintíř

Javorník a Poledník

Na skok v Bavorsku na stezce v korunách stromů. Pohled na Velký Javor a Roklan

V Bavorském národním parku je ukázka evropské fauny

Dubnový úplněk

Vše uchystáno

Velikonoční chata

Přijeli koledníci

Kvetení


Svátek slaví Jiří - zde jsou dva. Toto jméno se v naší rodině dědí

Venku je líp, než v domě


KVĚTEN

Ve škole, kam chodí Jiřík, bylo ředitelské volno. Vyrazili jsme na letiště


Ostraha letiště


Jasná květnová noc


Letí to. Jiříkovi je už 7 let


První posezení u krbu, první opečené buřtíky. Ještě, že mě nevidí doktor

Barevný západ slunce

První kroupy


Chodíme pravidelně a tentokrát jsme se odhodlali svézt se v gondole.
Co když je to poslední možnost?


Halštatští střelci vyděsili labutě


Nenechali jsme si ujít Legendy

Ze spousty doplňkového programu nás zaujali freestylisté

Malá loužička na Můstku po májovém deštíčku

Moje zahradnictví

Už se to rýsuje

Uziel - tříměsíční štěně, které mi dcera představila jako nového chlupatého vnoučka

Kde se spí líp? V pelíšku nebo na trávníku?


Teplice

Krotitelka Sára



Tady musím bilancování roku 2019 přerušit.
Červen byl tak nabitý zážitky, že se mi "podařilo" překročit povolený počet znaků a článek se tudíž nepodařilo publikovat.

Pokračování zde


27 komentářů:

  1. Dobrý půlrok! Taky když přijedeme zjara na chatu, je venku o dost tepleji než uvnitř.Zahradnictví máš řádné! Hotové školky....Závidím ti ten clerodendron, protože se mi nedaří ho nikde sehnat. Šumava parádní, moc ráda bych tam někdy jela, ale ...

    OdpovědětVymazat
  2. Tak zatím, ale je té krásy a zajímavostí moc, jsi opravdu dobrá a pilná fotografka. Jdu na další díl...

    OdpovědětVymazat
  3. Alenko zítra k tomu sednu ještě jednou.Moc a moc hezké děkuji.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkné, hlavně ten přechod že zimy do jara působí v té kolekci o rázu optimisticky

    OdpovědětVymazat
  5. Krásně shrnutý půlrok. Ta fotka s vyděšenou labutí se mi moc líbí.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Vendy, moc děkuji. Co se zahradnictví týče jsem tak trochu magor, protože je mi líto vyhodit nějakou sazeničku. Ve finále jsem vezla na třídní sraz bednu muškátů a něco syrských ibišků. Clerodendron se dá docela snadno množit, už jsem jím obdarovala pár lidí.

    OdpovědětVymazat
  7. [4]: Jarmilko, moc děkuju a opatruju se

    OdpovědětVymazat
  8. [5]: Moc děkuji. Měla jsem pocit, že se ta zima stále vrací.

    OdpovědětVymazat
  9. [6]: Moc děkuji. Té labutě mě bylo trošku líto, byly to rány jako z děla

    OdpovědětVymazat
  10. [7]: Jani, moc děkuji. Určitě nejsem pohublá. Na té fotce ze Staromáku, která byla pořízena 2. ledna, jsem ještě v nepříliš dobrém, hlavně psychickém, stavu.

    OdpovědětVymazat
  11. Alenko, moc pěkně zpracována bilance poloviny roku 2019. Hned se vrhnu na drhou půlku, přeji zdravíčko

    OdpovědětVymazat
  12. [14]: No, snad je o rok později už lépe .

    OdpovědětVymazat
  13. [8]:Já jsem na tom stejně, taky nedokážu vyhodit žádnou kytku aniž bych jí dala šanci. A když musím, tak to dělám s těžkým srdcem a když už vážně není zbytí...

    OdpovědětVymazat
  14. Jo a s tím clerodendronem já moc štěstí nemám. Už jsem dostala asi tři oplégry, ale ani jeden nezakořenil. A nikde v květinářství ho nevidno.

    OdpovědětVymazat
  15. To je nádhera! Úžasné fotky. A o tuto krásu bys nás chtěla připravit? TO NE! DÍKY MOC, ŽE JSI NÁM VŠE TAK NÁDHERNĚ NAFOTILA. A přibrzdi, jak s tím zahradničením, tak i s výzdobou, já slevuji každý rok o něco málo, ale rozdíl to je. Už to nejde, když tu chci ještě chvíli pobýt a dočkat se pravnoučátek.

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: Jani, je líp. Jak po tělesné schránce, tak i po té duševní. Už se nepatlám v myšlenkách "co by kdyby" a užívám si každého okamžiku, řídíc se heslem: "Carpe diem".

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: A pak to tak dopadá. Loni jsem vezla přebytky na třídní sraz, předloni jsem dala tácy se sadbovači na budku pro plyn a k tomu ceduli "Muškáty zdarma". Pár si lidé odnesli, zbytek pak odvezl švagr k nim na vesnici a obdaroval sousedy. Zda něco vyhodil nevím a radši ani nechci vědět.

    OdpovědětVymazat
  18. [18]: To, co jsem vypěstovala, mi slušně zakořenilo. Dokonce se jeden šlahoun "vyšplhal" do závěsného květináče se scindapsusem a tam také pustil kořínky. Možná záleží na době, kdy se ty oplégry nechávají zakořenit, já je loni dělala v pozdním jaru.

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Libuško, moc děkuju za milá slova. Zkouším brzdit, ale nějak se mi nedaří. Když je zle, tak nebrzdím, to rovnou zastavím.

    OdpovědětVymazat
  20. Kouzelně nafoceno, dokonale zdokumentováno.

    OdpovědětVymazat
  21. [23]:přicházely mi v různou dobu a ani ťuk...

    OdpovědětVymazat
  22. Páni, toho ale bylo. Je to bezva, kolik jste toho zvládli.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤