Pokračování předchozí části.
ZÁŘÍ
První dny měsíce se počasí pokazilo. Začalo to propršeným víkendem, kdy se rapidně ochladilo. Na déšť jsme čekali všichni celé léto. Školákům alespoň nemuselo být líto, že tam zase musí. Kukačky moc nadšené nebyly, už věděly do čeho jdou.
Jiřík se těšil, ale u prvňáčků se s tím počítá.
Šla jsem už potřetí před školu s foťákem
Škola nese jméno generálporučíka Františka Peřiny,
bojového letce, který žil v naší čtvrti
Zaříjová zahrada v květu
Vypravili jsme se, tak jako už tradičně, do Litoměřic na Zahradu Čech.
Bylo to slavnostnější
Kromě květin, keřů a stromků si můžete koupit i koi-kapra.
To vše na zahradě může být.
Horší už je to s různými pouťovými šunty, kterých je tu rok od roku víc
Josef Laufer
Má obrovské charisma, přišel mezi diváky a vítal se s nimi jako s přáteli..
.. a stále úžasně zpívá
Nejen v Litoměřicích, ale i u nás to krásně kvete
Tis na sousední terase, focený z cca 20 m.
Stále se s novým foťákem učím a občas jsem překvapená, co dokáže
Lovím letadla, zejména ta, která nám létají nad zahradou
Občas ulovím i nějaké vysoko na obloze
Co takhle půlměsíc?
Školáček sportující
Barokní kostel Panny Marie Pomocnice v Chlumku u Luže..
..je kulturní památkou naší republiky
Blížíme se k cíli
Zámek Nové Hrady
Bývá nazýván "České Versailles"
Více se o něm můžete dozvědět zde
Ptala jsem se, zda vánoční kaktus kvete. Průvodkyně nevěděla, v té době tu nebývá
<
br />
br />
Pohled do soukromých prostor majitelů zámku
Barokní sýpka..
.. v níž je ve třech podlažích muzeum motokol a motocyklů
Navíc je ve čtvrtém podlaží divadlo
Pohled z okna na zámek
Obě tyto klisny jsou potomky legendárního Koroka
Zámecká farma
Všimli jste si, jaký má laň něžný pohled?
Zvěř v oboře se lidí opravdu nebojí
Křížová cesta v anglickém parku
Na vrcholu kopce kdysi stával hrad
V italské zahradě je zajímavá vodní kaskáda
Začíná se ochlazovat, je tu podzim
Hrad Bezděz
Hrad Jestřebí
Lužické náměstí v Rumburku.
Krátila jsem si čas při čekání na spolužáky
ŘÍJEN
Měsíc, kdy se mi změnil život.
Musela jsem si uvědomit, že už nikdy to nebude takové, jako to bylo dosud. Byla jsem nucena hodně věcí přehodnotit, zvolnit své tempo, absolvovat spoustu lékařských vyšetření a hlavně si vše srovnat v hlavě.
Nejdůležitější ale bylo, dosáhnout smíření s daným stavem a znovu začít fungovat.
Foukej, foukej větříčku
Lidice
Tady na mně padl strašný smutek
Růže z Lidic
Takhle vypadaly Lidice před 10.6.1942
Zámek Dobřichovice
Výstava fotografií Petra Vápeníka
Berounka pod zámkem
Holubí sněm
Bílá hradba mraků
Prostřední rybník v Horním Jáchymově
Chodila jsem kolem něj a snažila se urovnat myšlenky.
Moc to nepomáhalo, tak jsem raději fotila
Zpět na chatu jsem šla lesem
Zbytek rodiny byl pilný
Barvy podzimu
Brdský západ slunce
Hortenzie se na podzim vybarvily
Poslední jahůdky
Jen díky manželově pomoci jsou oleandry a bougaivillee na svých zimovištích
Venku už je minimum květin
Truhlíky a květináče jsou v garáži a mě čeká každoroční zazimování a příprava sadby na další rok
Tentokrát to trvalo podstatně déle.
Navíc jsem došla k poznání, že s tlakovým holterem se pracovat nedá
Zbytky kvetení k vyhození
Ranně barokní kaple sv. Ducha v Liběchově
Čertovy hlavy jsou 9 metrů vysoké a vytvořil je Václav Levý v letech 1841 - 1846
Hrad Jestřebí
Mraky jako pápěří
Cesta na sever a beránci na obloze
V Lužických horách
Silnice podle pravítka
Nejvyšší hora Lužických hor Luž (793 m), před ní rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu
Lužické panorama - vlevo Luž, vpravo Jedlová
Jedlová (774 m)
Obloha se mračí
Mraky a světlo
Bubák nad Českou Lípou
LISTOPAD
2. listopadu večer mi dcera poslala tuto fotku.
Ema si zlomila obě ruce. Aby lépe srůstaly, měla je v sádrách dvakrát ohnuté
Vybičovala jsem se k maxi výkonu a za dva dny uštrykovala pončo, aby měla co na sebe
Pohoštění k manželovým narozeninám
Původně jsem chtěla vytvořit pár drobných dárků pro spolužačky,
ale pak jsem vločkám a zvonečkům propadla
Namočit do škrobu, přišpendlit na korek ..
.. a je hotovo
První mráz
Tradičně kvete o měsíc dříve
Snad do vánoc změknou
Barevné svítání
Společenský kocour
PROSINEC
Ke dlouhým zimním večerům svíčky patří
Začátek prosince byl bílý
Zdobení domu ..
.. a pečení cukroví
Trpaslíci si tu trochu sněhu museli užít
Hele babi, jakýho mám sněhuláka
1. adventní neděle
Pokračuji v pečení
Po srazu se spolužačkami jsme se jeli podívat na českolipský vánoční strom
Mikulášký večer, kdy jsem šla zazvonit, abych trpaslíky trochu vyděsila. Povedlo se
Nadílka poprvé ..
.. a podruhé
Lavor plný kokosek
2. adventní neděle
Už nepeču, jen mažu a zdobím
Jako v cukrárně
13. prosince jsme se před koncertem Asonance stavili na Saromáku
Lidí tu byly mraky
Prosincový úplněk
3. adventní neděle
Muž pokácel, tentokrát definitivně, stříbrný smrk před domem.
Vytvořila jsem dekorace na hroby
Vršek jsem ozdobila v kuchyni.
Na špičku jsem dala anděla, kterého háčkovala jedna ze spolužaček.
Obě jsme měly podobný nápad a obě své výtvory přinesly ve stejné tašce. :-D
Domácí nudle, jsou prostě domácí
Před vánoci opět nasněžilo
Peču vánočky ..
.. a tady je výsledek
Ještě ozdobit stromek
Ema už bez sáder
4. adventní neděle
Stromek rozsvítíme zítra
Největší hrnec, který mám.
Ne všichni totiž jedí rybí polévku
Jeden štrůdl necháme doma, druhý povezeme k dceři
Dealer cukroví
Holky se nemohou dočkat
Vše je připraveno
Vánoce jsou tu a Sára, hned jak mohla, se převlékla z nenáviděné sukně
"Hele, myslíš, že pod tím stromečkem je taky něco pro nás?"
"Jdu to prověřit".
Boží hod
a druhé vánoce, tentokrát doma
Mami, v těch nových šatech je horko
Zkoušení nových dárků
Vánoce byly divné. Trávila jsem osamělé večery a štrykovala.
Proč? Manžela postihla střevní chřipka, už na Štědrý večer mu začalo být nedobře.
Výsledkem jsou dvě čepice a šála.
Upekla jsem oblíbené sýrové tyčky
Na zdraví!
Hele.my jsme v září chodily jedna druhé ve stopách! Na Nových Hradech jsme byly s dcerou a Bobulí, jen tedy venku, dovnitř s kočárkem to není nic moc, to až příští rok až bude Bobulka ještě víc vnímat a líp se v chození ovládat. A na Petrově výstavě jsem byla v září dokonce dvakrát, hned ten první víkend s Padesátkou a pak když byly svátky tak ještě jednou jsem si tam zajela za sluníčka. Druhý den jsem jela na Karlštejn a tam jsem na tebe, respektive na tvého potomka myslela, protože bylo vinobraní a pod hradem byla turnajová aréna a tam se pořádali rytířské turnaje a souboje v historickém šermu. Tak jsem si říkala jestli se taky nezúčastnil. Na té Zahradě Čech bych šla po těch clerodendronech! Jestli budou mít v Německu tak si ho koupím. K tomu cukroví, ty pyramidky jsem taky dlouho dělávala a ořechy musí být každý rok!
OdpovědětVymazatMoc moc ti přeju hodně zdraví.
OdpovědětVymazatDo té Zahrady Čech, bych se měla přijet taky podívat, takové akce zbožňuji. A ten zámek Nové Hrady, vypadá úžasně. Nebyla jsem tam, ale některé ty fotky mi přijdou tak povědomé.
OdpovědětVymazatI druhou polovinu roku jste si užili, až na ty zdravotní problémy. Nevím, na co reagovat dřív .
OdpovědětVymazatAlenko, ty tvoje přehledy jsou vždy nádherné, máš ode mne velkou pochvalu, nejen za ty krásné fotky, ale za to všechno, co dokážeš a co všechno jsi vytvořila. Vidím, že jsi měla nebo snad máš ještě zdravotní problémy, tak přibrzdi, ono to pak už jinak nejde. Vím, o čem mluvím a tak ti přeji hlavně to zdravíčko. Koukala jsem, jak už je Jiříček velký, připadá mi to, že se nedávno narodil. A taky mi bylo moc líto Emičky. Já jsem měla před 2 roky jednu (levou) ruku v sádře a pravou v ortéze, to chudinka Ema na tom byla hůř. Měj se krásně.
OdpovědětVymazatObdivuju tebe i tvého muže, co všechno stíháte a dokážete vytvořit. A taky radím, pozor na zdraví, zvolni. Jen koukám, jak vám vnoučata rostou jako z vody. Rozšiřujete jim obzory, za to vám budou jednou vděčná.
OdpovědětVymazat[1]: My tam byli 21. září, bylo krásné podzimní počasí. Interiér zámku je zajímavý, v jedné části se smí fotit, ve druhé, kde je sbírka nábytku Umělecko-průmyslového muzea se fotit nesmí. Ale děti to moc nebaví. Muže samozřejmě potěšily hlavně ty motorky, byl ve svém živlu a já si zase pohladila koně a pokecala se starým štolbou, který čekal na nějaká děvčata, která měla přijít "provětrat" koně. Muž se mnou do stájí nešel, zůstal venku. Má z velkých zvířat respekt.
OdpovědětVymazatOpravdu krásné fotky, jseš moc šikovná. Zaujal mě zámek Nové Hrady, je nádherný, tak díky za tip na letošní léto Takové množství vánočního cukroví, úplně jako v cukrárně
OdpovědětVymazatNapsala jsem dlouhý komentář, chválila tvé tvoření,nabádala tě ke zvolnění té pracovitosti, pak jsem na něco tukla a je to pryč. Jsem nešika.
OdpovědětVymazatSpolečenský kocůr a linecká kolečka.
OdpovědětVymazat[8]: Moc děkuji za pochvalu. Nové Hrady opravdu stojí za návštěvu, kterou určitě doporučuji.
OdpovědětVymazatTož krásný fotky opět hlavně No e Hrady včetně obory. A vánoce.. Jinak letos i přes náběh na začátku září se nakonec léto zhouplo do zimy v listopadu takřka že dne na den.. SV. Martin byl ještě teplý ale týden potom.
OdpovědětVymazatNa Zahradě Čech už jsem dlouho nebyla, vlastně od té doby, co nebydlím v Ústí nad Labem, odkud to bylo kamenem dohodit, tedy 35 let. Na Jestřebí, v Lidicích a na Berounce jsem taky kolikrát byla. Ale ten čas tak letí! Ema klasika, zase zlomeno. Jen nechápu, jak si natolikrát dovede zlomit obě ruce, copak dělala, chudinka? Chlebíčky jsou hodně lákavé, hned bych si po několika sáhla. perníčky a cukrovíčko vymazlené, a hlavně, je toho tolik! I těch nudliček. A těch talířů u společného stolování. No fakt jsi kabrňák, kam se na tebe hrabu.
OdpovědětVymazatAlenko, měla jsi pestrý rok, moc krásně zdokumentováno. Já se jaksi k bilanci ne a ne dokopat, nebo spíše soustředit.
OdpovědětVymazat[12]: Nové Hrady jsou krásné místo a to se týká nejen zámku. Cestu tam jsem měla naplánovanou už spoustu let a vyšlo to až loni.
OdpovědětVymazatAlenko, já smekám.Tolik zážitků a krásných fotografií Já o shrnutí roku přemýšlím už od prosince, prošla jsem už tolik fotek a pořád se nemohu rozhodnout Žasnu, kolik toho stihneš Vůbec mně nepřipadá, že bys se zmírnila s pracovitostí. Na mnoha místech, které jste vloni navštívili jsme také byli - neznáme Lužické hory a východ Slovenska. V Nových Hradech jsme byli několikrát s vnoučaty, a to i na půdě s čarodějnicemi a ve sklepě- pekle.
OdpovědětVymazat[16]: Dášo, víš, že jsi to byla ty, kdo mě inspiroval k vytvoření první bilance. Nápad se mi líbil, nechala jsem se inspirovat.
OdpovědětVymazatNa tvých fotkách vždy vidím, jak naši republiku (a především Čechy) málo znám. O Itálii ani nemluvě :).
OdpovědětVymazat[18]: Mám to naprosto stejné. Jsou místa, která důvěrně znám a mám je prochozené či projeté a pak ta, která jsou pro mně zemí neprobádanou. Vůbec neznám severní Moravu. O jihu mám, díky kamarádce v Brně, trochu povědomost a pár míst jsem tam poznala.
OdpovědětVymazat