Bilance roku 2018 - 2. pololetí - 1. část
Téměř týden jsem proseděla nad svým archivem a vybírala fotky. Nebylo jich málo.
Prázdniny byly plné událostí a výletů, proto jsem se rozhodla, zejména kvůli "nabitému" srpnu, rozdělit druhé pololetí na dvě části.
Zvu Vás tedy na naše prázdniny
ČERVENEC
Skončila jsem krásným letním večerem posledního červnového dne, na břehu Lago di Garda.
Ráno jsme zabalili stan a vydali se na další cestu směrem domů.
Zastávka v Alpách
Walchensee
Byli jsme tu už před pár lety, kdy nám nepřálo počasí a jedinou společnost nám tehdy dělalo vodní ptactvo.
Tentokrát jsem si připadala jako úchyl na nudapláži.
Břehy byly obsypány rekreujícími se lidmi a já se tu cítila s foťákem víc než nepatřičně.
Na břehu Kochelsee
Návrat domů.
První, co jsem udělala, bylo zalití komplet všeho.
Doufala jsem, že kytky přežijí
Ráno vypadala zahrada podstatně lépe
Hortenzie mi udělaly radost
Zdaleka ne vše přežilo.
Proč zrovna tahle? Byla jedinečná svými dvoubarevnými květy
Středomořská bougainvillea je přeci jen odolnější
Levandule na chatě je také vytrénovaná na nepravidelnou zálivku
Kukačky nám udělaly radost. Obě umí, na rozdíl od své matky, plavat. A nebojí se vody
Zlatý západ
Hlídací prázdniny
Kytky kvetou ...
... a z trávníku je savana.
A to jsme na jaře koupili vertikutátor a trávník prohnojili
Ve vzácných momentech i zapršelo
Ráda fotím mraky
Pořádek musí být, aneb Sára vytvořila parkoviště pro kola
Návštěva pražské ZOO a nezbytné krmení
Meloun
To mám ale pěkné poleženíčko.
Chceš ještě něco?
Rozpětí paží gorilího samce by holky ve dvou zvládly
Tak to jsme my
Bratránci Max a Rudi jsou pěkní rošťáci
Trpaslíci se vrátili po týdnu od druhé babičky
tyle="text-align:center">
Radost mi dělají fuchsie
Tak babi, pojď už
Posezení při mých narozeninách
Zmrzlina osvěží
Na tom se fakt prima leží
Státní zámek Zákupy ...
... určitě stojí za návštěvu
Zákupy
Červencový úplněk
SRPEN
Jsou místa, kam se ráda a pravidelně vracím. V dětství jsem trávila větší část prázdnin v Českém ráji.
Táta dělal vedoucího na táboře, maminka byla v kuchyni. Vydrželo jim to do doby, kdy už jsem byla dávno dospělá.
Jako dítě jsem neustále rozšiřovala své teritorium. Nejprve okolí Zlatého údolí s rybníkem a skalními věžemi, později jiné skály, hrady a zámky. Nachodila jsem tu stovky klilometrů a jsou místa, kde bych dodnes mohla dělat průvodce.
Do Českého ráje, cesta příjemná je, dudlaj, dudlaj, dááá...
Jedééém
Suché skály ...
.. a ještě jednou z druhé strany (a proti slunci)
Skalní hrad Vranov-Pantheon v Malé Skále
Bozkovské dolomitové jeskyně
Vpravo nahoře je největší jeskynní jezero u nás
Nezaměnitelná silueta Trosek
Mezi dvěma čedičovými sopouchy, na kterých jsou věže Panna a Baba,
je vidět sloupcová odlučnost čediče, podobná jako na Panské skále
Pohledy z Baby - nahoře Vyskeř, dole Ještěd
Plumbago - olověnec
Státní zámek Veltrusy
V konírně místo koní byly kočky - ko jako ko
Daněk v zámecké oboře.
Byl jediný, kterého jsme viděli. Chovají jich tu několik set
Renesanční zámek Nelahozeves patří rodu Lobkowiczů
V jeho interiérech můžete obdivovat i díla svétoznámých malířů, jako jsou Velázquez, Rubens, Veronese, Cranach a další
Zajímavé je i nedaleké vodní dílo Miřejovice
Úroda jahod, které pěstuji už jen v nádobách. Zrají průběžně od začátku června
Bětuška oslavila 4. narozeniny
Čtyři generace
Nový dárek se musí vyzkoušet
Tradiční návštěva plzeňské ZOO
Bylo úmorné horko a my se pohybovali od jednoho automatu s nápoji k druhému
Bez mobilu ani ránu
Změní se počasí - je vidět Milešovka
Putování po západních Čechách. Vypadá to na déšť
Státní zámek Červené Poříčí
Při prohlídce interiérů na mně padl smutek. Zámek prochází rekonstrukcí, má už novou střechu.
Užívala ho Lesní správa a chovala se tu opravdu hrozným způsobem.
Byly tu i byty. Jako kdyby tudy prošli barbaři. Více
zde
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích
Státní zámek Nebílovy
I tento zámek byl za komančů zdevastován, byl tu pro změnu statek.
Také tu probíhá rekonstrukce, polovina zámku je však již opravena. Více
zde
Zrekonstruované interiéry přední části
Oslava mého svátku, než nám trpaslíci odjedou du Rumunska
Dálnice D1 - zlý sen všech, kteří tudy musí jet.
Tady to ještě šlo
Naše prázdninové putování nás zavedlo na Slovensko.
Byli jsme tu naposledy v roce 1975, což je suma sumárum 43 let. Jen to počasí se moc nevyvedlo, ale je to jediné negativum. Bylo to pár krásných dnů, naplněných spoustou zážitků. Ještě, že zeť pronajal tak velkou chatu. :-)
Trenčianský a Povážský hrad
Cíl naší cesty je v dohledu
Místo našeho dočasného pobytu
e="text-align:center">
Za holkama přišla kočička bez ocásku.
Vlevo budova radnice, vpravo nahoře Dřevěný artikulární kostel (památka UNESCO), kde nám bohužel zavřeli před nosem
Došli jsme i do dolního hradu, ale téměř nic tu nebylo. Jen jsme museli vystoupat znovu do horního
Spišská kapitula, které dominuje pozdně románská katedrála sv. Martina z let 1245 - 1273.
Tato městská památková rezervace je pod ochranou UNESCO (spolu se Spišským hradem)
Levoča - Bazilika sv. Jakuba skrývá ve svém vnitřku velkolepá díla středověkého řezbáře Mistra Pavla
Radnice a věž kostela sv. Jakuba
Cestou zpět do Tatranské Štrby se začaly mraky zvedat a ukazovaly se hory. Měli jsme toho využít
Další lákadla pro turisty a pro ty majetnější Grandhotel Kempinski, tak trochu v mlze
Neruš mě, víš přeci, že miluju šnytlík.
Navýletovali jste se hodně! Miřejovickou komorou jsme občas projížděli, zvlášť když jsme mířili s lodí na Labe. Veltrusy jsme také kdysi navštívili když jsme nocovali s lodí v Kralupech. udělali jsme si pěší výlet i s dětma právě na veltrusský zámek. Musím říct, že bych si ty plavby s chutí dala znovu!
OdpovědětVymazatZase jsem si zacestovala a pohladila svoje zrakové buňky pěknými pohledy. Děkuji a těším se na "další "díl" roku 2018"
OdpovědětVymazat[1]: Až nad těmi fotkami mi došlo, co vše jsme během srpna stihli. Miřejovice jsem viděla poprvé a líbilo se mi tam. Ve Veltrusích jsme už kdysi byli, ale byly uzavřené po povodních z roku 2002, takže jsme jen prošli park a prohlédli si všechny stavby.
OdpovědětVymazatJste všichni akční až k nevíře. Potěšilo mne, že nejen slunná Itálie, ale i hoooodně míst v republice a u nejbližších sousedů jste navštívili. A moc mě potěšilo, že spoustu míst znám a spoustu bych si měla zopakovat. Moc se mi líbí všechna ta zvířátka. Podařili se vám ty největší šelmy, které jsou většinou někde zalezlé. Miluju pandu červenou a ti sloní bratranci nemají chybu., jak se zamotali chobotama. Nevím, zda bych zvládla hlídat tolik děti najednou, Možná, že v rodinném domku je to zase o něčem jiném, ale co tady v paneláku. Na zahradu daleko a bydlet s takovou grupou na chatě by nešlo. Obdivuju vás oba s manželem. Těším se na druhou část druhého pololetí.
OdpovědětVymazatVyvalující se šelmy kočkovité se mi líbí nejvíce.
OdpovědětVymazatAlenko, díky za krásnou fotoreportáž, jak je vidět, nuda u vás není. Projeli jste kus světa , navštívili krásná místa.
OdpovědětVymazatAlenko, máš mne na svědomí. Říkala jsem si, že to proběhnu, hodně jsem z toho asi viděla- houby. ˇČtu a čučím od začátku do konce. Tak rozličné obrázky je málokdy vidět. Díky za zážitek. V Demänovských jeskyních jsem byla jako žačka o prázdninách v r. 1952 a viděla jsem tam Vlastu Fialovou. Už jsem o tom psala kdysi.
OdpovědětVymazatTak to je moc pěkné... Protože pendluji mezi Neratovice mi Kralupy, mám Mirejovicky mosta zámek Nelahozeves takříkajíc u úst. Přes Český ráj jezdíme k přítelkyni na chalupu, jezdil jsem dříve i ke kamarádovi když bydlel v Turnově prolezli jsme i méně známá místa... Pantheon od nádraží v Malé skále mám stále v hlavě... Jezero Lago Di Gada mne na fotkách přišlo pěkně jsi než když jsem tam byl. Z neznámých míst mne zaujal ten Spissky hrad, to je špica!
OdpovědětVymazatPěkní cestovatelé jste .
OdpovědětVymazatDěkuji za nádherný výlet dnes ráno.Opravdu nádherné fotky a máte krásná vnoučátka-rodinu.Krásné dny a díky za Blog.
OdpovědětVymazatTak to sis užívala
OdpovědětVymazat[4]: Akční už asi bude jen minulostí. Musela jsem kvůli srdci zvolnit své tempo. Naše země je krásná a já se po ní toulám moc ráda, objevuji neznámé a vracím se na místa, která se mi "zadřela za kůži". Jsem ráda, že jsem ti mohla připomenout místa známá. Slunnou Itálii jsem pokaždé brala jako zdravotní dovolenou, ale ten můj neklid mi nikdy nedovolil proležet všechny dny na pláži. I když bylo krásně, toužila jsem poznat okolí blízké, i to vzdálenější. Loni, díky počasí, jsme toho procestovali opravdu hodně. A letos? Nevím vůbec, zda se do Itálie někdy vrátím.
OdpovědětVymazat[9]: Samotnou mě překvapilo, nad archivem fotek, co jsme všechno procourali. S dětmi, či sami.
OdpovědětVymazatSuper rekapitulace jako každý rok . Chtěl jsem něco podobného stvořit, ale prohrabat se všemi fotkami za rok dá opravdu dost práce .
OdpovědětVymazat[14]: Moc děkuji. Já se těmi fotkami probírala skoro týden. Ema umí i jiné kousky, než stojku, měla však pauzu kvůli zlomeným rukám. Asi už teď bude opatrnější.
OdpovědětVymazatHodně z toho neznám (např. Nelahozeves a Veltrusy).
OdpovědětVymazat[16]: Oba zámky stojí za návštěvu. Nelahozeves mě uchvátila sbírkami umění, které bych tam nečekala. Mám v plánu se tam ještě někdy podívat.
OdpovědětVymazat