Fotoohlédnutí za rokem 2022 - 2. pololetí

Přicházím s pokračováním fotografické bilance předchozího roku, kdy jsem končila červnem. Nastaly prázdniny, Jiřík s Bětuškou odjeli na skautský tábor. Dům ztichl.

ČERVENEC

Zajeli jsme se podívat za mladými na chatu a vykoupat se v rybníku. 

Holky jsou obě vodní živel. 

Sklidili jsme z našich dvou keřů rybíz, udělala jsem kynutý koláč se žmolenkou 

a pak uvařila pikantní marmeládu. Na kilo protlaku jen 0,3 kg cukru.

Už se těším na linecká kolečka. 

Takhle úžasnou barvou kvetla hortenzie v ZOO.

Malý orangutan se jmenuje Pustakawan, zkráceně Kawi a krásně nám zapózoval.

V překladu jeho jméno znamená knihovník.

Ryšavý knihovník je další knihou ředitele ZOO Miroslava Bobka.

16. července jsme měli sraz se spolužáky a já cestou domů fotila z auta západ slunce.

Oslava mých narozenin.

Rozkvetlá zahrada.

SRPEN

Začátkem srpna jsme se vypravili do ZOO s dětmi.

Letos se už dočkáme první úrody fíků.

Ostružiník slibuje také bohatou úrodu.

Z naší zahrádky.

K Vánocům jsme dostali pobyt v Českém ráji. 

Cestou tam jsme si udělali zastávku v Muzeu Škoda v Mladé Boleslavi. 

Jičín

Nepřálo nám počasí. Při výletu do Prachovských skal jsme zmokli.

Schody v Císařské chodbě neuvěřitelně klouzaly. 

Přesto jsme absolvovali celý okruh, jako kdysi před lety 

a vylezli na všechny vyhlídky. 

Jen nám to dalo už víc práce.

Sobotka a Humprecht.

Od dětství jsem vzpomínala na cukrárnu na soboteckém náměstí. 

Už tam nebyla. Ale je tam milá kavárna, kde jsme poseděli a trochu se ohřáli.

Permanentka do pražské ZOO nám nestačila, 

po třech letech jsme znovu navštívili ZOO Dvůr Králové a projeli si i safari.

Lvům se v ZOO daří, když jsme tu byli před třemi lety, byla tu dvě lví koťata. 

Teď dokonce čtyři. :-)

 Bětuška oslavila na chatě na Okoři 8. narozeniny. :-)

Přípravy na Sářin velký den. 

Altán jsme prodloužili o přístřešek, protože hrozilo špatné počasí. 

Večer jsem naložila maso na grilování.

Nedávno se narodila a už je jí 15 let.

Z rajčat jsem udělala sugo. 

Jsme milovníci italské kuchyně a pizza se u nás dělá docela často.

A může se mně zima zeptat, co jsem dělala v létě.

ZÁŘÍ

Další návštěva ZOO.

Nevynechali jsme ani Zahradu Čech v Litoměřicích.

Roudnice na Labem. 

Tolikrát jsme tudy už projížděli a nikdy nezastavili.

Roudnický hrad a zámek mě trochu zklamal. 

V porovnání s Nelahozevsí, která má stejné majitele, je to jako nebe a dudy. 

Na druhou stranu je dost těžké obnovit prostory, které sloužily jako vojenská hudební škola. 

 Milým překvapením byla ochutnávka roudnického vína.  

Neměla jsem vůbec tušení, že existuje.

Zámecká babočka a pavučiny.

Česká krajina.

Na druhé straně Karlovarské vznikl během let prales.

Něco jsou náletové rostliny, o další se postarali ptáci.

Díky nim tu rostou i ořechy. 

Původně pole, pod kterým vede vodovodní řad z Petřin na Dědinu. 

Nebýt toho, určitě by tu developeři něco postavili.  

ŘÍJEN

Jak jinak, opět ZOO.

 Na horním obrázku noví obyvatelé Rezervace Dja, která byla otevřena 28. září. 

Samec Kisumu a samička Duni, dcera Moji, prvního mláděte gorily,

 které se narodilo v pražské ZOO.

Původní pavilon goril dnes nese jméno Centrum Méfou a obývá ho samec Richard se syny. 

Říká se, že pokud dělají pavouci pavučiny, bude hezky.

Říjen byl, co se počasí týká, výjimečně krásný.

Na fíkovníku se po srpnové úrodě objevily další plody.

Doufala jsem, že by ještě něco mohlo uzrát.

Arbi - v září jí byl rok.

Na výletě v lese. Muž vzal koš a já foťák. 

Houby ráda fotím a sbírám, pokud je najdu.

Méně ráda už je čistím a vůbec je nejím.

Když to podzimně foukne.

LISTOPAD

Poslední, které dozrály.

Středozemní květena je nastěhovaná na schodišti.

Přemístila jsem nejprve květiny a pak i sebe do garáže. 

Tentokrát úplně sama, protože muž spadl ze schodů a nemohl se hýbat. 

Podezření na zlomený obratel se naštěstí nepotvrdilo.

Všemu tomu předcházel celodenní déšť, který přišel 4. listopadu.

Promokla jsem až na spodní prádlo. 

Hrozily mrazy, bylo nutné kytky přemístit, i když mi nebylo dobře.

Výsledek? Dodělala jsem kytky a ulehla s horečkou a kašlem.

V bytě krásně rozkvetly vánoční kaktusy, ale poněkud brzy.

Byly poprvé celé léto venku a vyloženě jim to prospělo. 

První sníh a první mráz. 

Jahody nejsou ještě uklizené, stejně tak dva velké květináče, které jsem neunesla.

Tyhle fíky už nedozrají.

Oslava manželových 70. narozenin.

Konala se o dva týdny později kvůli mé nemoci.

I muž odklad uvítal, už se mohl hýbat. 

Ořechy jsem vyloupala až poslední listopadový den.

PROSINEC

Kostel sv. Zikmunda v Králově Lhotě. Původně gotická stavba z roku 1306.

                                                               Neplánovaný výlet 5. prosince do Dobrušky. 

1. prosince jsem si udělala do lednice těsta a měla v plánu začít péct. Zvládla jsem v pátek linecká kolečka a pak si u pečení vanilkových rohlíčků všimla, že trouba peče jen shora. Spodní těleso nehřálo. Muž zjistil, že je nefunkční. Co teď? Servis je v Chocni, pracuje od pondělí do pátku. Bylo už po pracovní době. Pomocí horkovzduchu jsem dopekla zbylé dva plechy. V jednom rohu se to připalovalo, druhý roh byl světlý. 

V sobotu ráno jsme v obchodě, který prodává výrobky Concept, získali telefon na oblastního manažera. Prý nám určitě pomůže. Zbytek víkendu jsem trávila hledáním  topného tělesa do trouby na internetu a pak už, jako krajní řešení, i hledáním nového sporáku. Říká se, že opakovaný vtip přestává být vtipem. Nám předchozí sporák odešel téměř na den přesně, jen před šesti roky. Také při pečení cukroví.

Muž vymontoval těleso a já podle tvaru a parametrů hledala náhradu. Našla jsem jí v Dobrušce, kde ovšem pracují také jen od pondělí do pátku. 

V pondělí ráno jsme telefonovali do značkového servisu v Chocni. Ač podle internetu tam měli těleso velice podobné, které se lišilo jen jedním písmenem v označení, bylo nám sděleno, že nic nemají. Ale domluví se s mechanikem a ozvou se nám. Dodnes se neozvali! A manažer? Ten nám dal telefon na servis. :-(

V Dobrušce byli vstřícní, pomohli manželovi udělat po telefonu registraci a pak se jelo na výlet. Těleso patřící do trouby Bosch manžel doma namontoval a já zvládla do večera upéct ještě jeden druh cukroví.

Večer, cestou k mladým, jsem vyfotila na Plzeňské vánoční tramvaj.

Mikulášská nadílka. I když už jsou všichni velcí, potěšilo je to.

7. prosince jsme se jeli podívat do Berouna na trhy. 

Stromek byl hezký, ale poněkud se nakláněl.

Krom několika vánočních dárků jsem si koupila dva zvonečky.

Prodávala je stařičká paní, taková krásná babička z pohádky.

Dala mi je do kelímku, aby se nepomačkaly. Vyráběla je sama.

10. prosince bylo vše hotovo, namazáno, nazdobeno. I přes ten skluz.

12. prosince se vrátila zima. Že bychom se konečně dočkali bílých Vánoc?

 

Naši mladí ustrojili stromeček o pár dnů dříve. Arbi asistovala.

A moje kočka měla v noci návštěvu. :-)

Je betonová, nikam neuteče, ovšem zmást dokáže dokonale.

Štědrý večer 

A totéž na Boží hod s druhými mladými.

ZOO v prosinci má své kouzlo.

"To je jako náš táta na gauči", ozvalo se vedle mně. 

Vyřkl to malý klučina stojící vedle mně při pohledu na ležícího Kisuma . :-)

 

Lední medvědi si užívali, klokani se slunili.

Všichni bez rozdílu vyhledávali slunce.

30. prosinec

Na zahradě vylezly sněženky.

Poslední večer roku. 

Krátce před půlnocí jsem se šla podívat na teploměr. 

Tak takový byl rok 2022 v obrazech. Veselý a občas smutný, někdy k naštvání, jindy prodchnutý radostí. Prostě pestrý. 

Tak ať se i tento nese v podobném duchu a hlavně ve zdraví nás všech.