Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

úterý 23. března 2021

Klášter Plasy

Ráda bych Vás pozvala na jedinou památku, kterou jsme v uplynulém roce, kdy nás zasáhla pandemie a s ní související různé zákazy a omezení, navštívili.

Je to klášter Plasy.

Jezdíme okolo něj poměrně často. Dalo by se říci, že každoročně. Oblíbili jsme si lesy nedaleko od něj, kam jezdíme na houby. Máme tam už svá místa a navíc je tam prostor, kde se dá bez jakýchkoliv problémů parkovat. Několikrát jsme také navštívili ZOO Plasy, která kromě expozic se zvířaty, nabízí i možnost si zahrát minigolf. Vnoučatům se tam pokaždé moc líbilo. Ovšem náš návrh na prohlídku kláštera se nikdy nesetkal s jejich zájmem. V tomhle ohledu po mně tedy nejsou. Od dětství mě zajímaly památky, ve škole jsem milovala dějepis a zeměpis.


Klášter Plasy je bývalý cisterciácký klášter, který byl založen knížetem Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou roku 1144. Vznikl na místě původního močálu, podle zvyklostí cisterciáckého řádu v údolí u řeky. Unikátní jsou dubové základy, konzervované uložením pod hladinou vody údolní nivy řeky Střely. 
První řeholníci přišli z bavorského Langheimu. Ke klášteru získali od Vladislava II. knížecí dvorec Plasy a okolní vesnice. Postupně získávali další vesnice a území. Kníže Soběslav II. věnoval klášteru v roce 1175 dva újezdy. Dle statutu cisterciáckého řádu museli řeholníci kultivovat území pomocí velkých hospodářských dvorů, čímž byla zajištěna soběstačnost kláštera. O středověkém majetku vypovídá jeho potvrzení papežem Inocencem IV., ve kterém je uvedeno 11 dvorů, vsi a kostely. Mniši vybudovali umělý vodní kanál, vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu. Díky ní byl vodou poháněn mlýn a později i pila. Největšího rozkvětu dosáhl klášter v době vlády Václava I., kdy byla vybudována kolem roku 1260 Královská kaple. Král v klášteře několikrát pobýval, V kapli se zachovaly fresky z doby kolem roku 1300 a jsou jediným dokladem gotického období kláštera. Ve 14. století přestává klášter lpět na řádových statutech a začíná s výběrem peněžní renty, což bylo dříve zakázáno. Z kláštera se stala běžná feudální vrchnost. Když se dostal do finančních potíží, král Václav IV., na sklonku své vlády, zvýšil daně. I přes tyto potíže byl stále klášter na vzestupu a měl v držení 70 vesnic. V době husitských válek začal upadat. Vesnice byly zastavovány, statky zabavovala okolní šlechta. Do roku 1421 přišel klášter o většinu svého majetku, opatství v Plasech bylo vypáleno husity. Král Zikmund nejprve zastavil velkou část kláštera a roku 1425 klášter prodal. V majetku řádu zůstalo jen několik vesnic, opat se uchýlil do Manětína a část konventu do Plzně. Konvent se do Plas vrátil roku 1438. Musel odvádět vysoké daně, takže se uchýlil k zapůjčování zbylých vsí sousedním šlechticům. Mor a válka s Turky vedli k tomu, že poddaní odmítli poslušnost opatovi. Císař Rudolf II. se snažil klášteru pomoci a přidělil mu proboštství v České Lípě. Bylo to však málo. Zchudlý řád měl roku 1608 v klášteře pouhé dva řeholníky. 
Během Stavovského povstání se opat postavil na stranu Habsburků, kdy pomohl uprchnout Bořitovi z Martinic po pražské defenestraci, finančně podpořil obléhanou Plzeň a s klášterním oddílem se připojil k obraně. Byl zajat, odsouzen k smrti, ale konvent ho vyplatil. Nekatolická strana jeho pomoc nezapomněla a vyplenila několik klášterních vsí i Plasy. Roku 1620 byl klášter znovu vypleněn, tentokrát nizozemskými vojsky. Po bitvě na Bílé hoře nastal obrat. Roku 1623 rozhodl vítězný císař Ferdinand II. o navrácení dřívějšího majetku klášteru. K němu klášter obdržel i několik panství, zabavených nekatolíkům. Byla obnovena hospodářská základna a mohla nastat obnova kláštera v Plasích. Za účasti slavných architektů, kterými byli Jan Baptista Mathey, Jan Blažej Santini Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer, byl vybudován vrcholně barokní klášterní areál. 
Klášter prosperoval až do roku 1785, kdy byl 9. listopadu, tak jako mnoho jiných, zrušen císařem Josefem II. a jeho majetek připadl Náboženskému fondu. Poslední opat Werner se snažil po císařově smrti od roku 1790 o obnovení kláštera. Přes přísliby a i snahu usadit v klášteře řád trapistů, klášter nikdy obnoven nebyl. Za napoleonských válek se vyprázdnila státní pokladna a byla rozprodávána panství, včetně bývalého kláštera Plasy. 
Roku 1827 se klášter dostal do vlastnictví nejmocnější politické osobnosti Rakouska-Uherska, kancléře Metternicha. Panství v hodnotě 1 100 050 zlatých tvořilo město Kralovice a 55 vsí, včetně Plas. Metternich nechal upravit klášterní prelaturu na zámek. Z jeho podnětu byla v Plasích založena železárna, výrobna hřebíků a parket a chemický provoz. Některé budovy kláštera byly z tohoto důvodu zbourány a materiál byl využit na výše uvedené provozy a obytné prostory pro dělníky. Majetek přecházel na dědice. Roku 1894 vypukl požár v pivovaru, přilehlém ke konventu. Plameny zapálily kopuli kaple sv. Benedikta a odtud přeskočily na střechu konventu. Kvůli točícímu se větru se nedařilo požár uhasit. Shořely střechy a druhé patro konventu a byly nenávratně zničeny nástropní malby a některé fresky. Škoda byly vyčíslena na 150 000 zlatých. Roku 1921 byl Metternichův majetek zařazen do první etapy pozemkové reformy. Ta se nedotkla pivovaru, sladovny, lihovaru, pily, mlýna a cihelny v Plasech. V majetku Metternichů zůstaly i kaolínové doly v Kaznějově. Roku 1930 přešlo panství na Paula Alfonse Metternicha-Winneburga, který kromě panství Plasy zdědil knížecí titul. Se svou ženou obýval zámek Kynžvart a Plasy navštěvoval zřídka. Po vypuknutí občanské války ve Španělsku se přihlásil jako dobrovolník na stranu nacionalistů. Za 2. světové války absolvoval výcvik a byl nasazen na frontu do Ruska. Roku 1944 byl převelen do Bamberku. V době dovolených jezdil na svá panství, včetně Plas. Ke konci války se v Plasích usadil vojenský štáb. 
Roku 1945 byl na základě Benešových dekretů Paulu Metternichovi majetek zkonfiskován. Od roku 1948 byl klášter využíván jako sídlo pivovaru, Jednoty, Lesního závodu, podniku Zelenina a dalších. Využívání objektu provázely nevhodné stavební zásahy. Byl zde dokonce vybudováni kryt civilní obrany, který zdevastoval barokní sklepení navržené architektem Matheyem. Klášter také sloužil jako kanceláře národního výboru, byl tu okresní archiv, hudební škola, kuchyně Jednoty. Bylo tu také Muzeum města Plasy, které roku 1972 nahradilo Muzeum osvobození. Po roce 1989 byl klášter dějištěm sympozií a výstav. V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Později bylo provedeno několik sond, které potvrdily, že klášter stojí opravdu na vodě. Byly nalezeny původní dubové piloty a dubový rošt, na kterém je stavba založena.

Klášter je ve správě Národního památkového ústavu.

Přijměte proto pozvání na prohlídku kláštera v Plasích. Bylo nás včetně průvodce sedm, všichni v rouškách a s rozestupy.

Fotografie jsou řazeny chronologicky. 



Klášterní chodby v přízemí 

Detail dveří

Průhled skrz okno

Samonosné schodiště je jedním z těch, které byly realizovány podle plánů Santiniho.


Spodní část schodiště je podepřená, dole je vidět voda.

Pohledy na totéž schodiště už o patro výš. 
Spodní část je podložená.

Stropy chodeb mají krásnou freskovou výzdobu.







Maketa kláštera




Průhled skrz okno do rajského dvora. 
Prostor mezi budovami je navýšen o tři a půl metru oproti přízemí kláštera.

Kutny cisterciáků 


Kopule konventní Svatobernardské kaple





Toto je nejslavnější Santiniho schodiště. 
Točité, samonosné. 
Propojuje přízemí kláštera s jeho druhým patrem.

Pohled z prvního patra nahoru....

... a pohled dolů

Světlo na schodiště proniká těmito okny.



Pohled do klášterní lékárny. 
Jednou z výdělečných činností kláštera byla výroba Plaského prášku, 
který se používal na žaludeční obtíže. 
Hlavní surovinou pro jeho výrobu byla vitriolová břidlice, 
která se těžila nedaleko nedaleko Třemošné u Hromnického jezírka. 
Výroba podléhala přísnému utajení a lékárník Lucas Martin Gottlieb jeho přípravu střežil. 
Prášek nebyl hořký, tak jako většina žaludečních léků, ale byl pro svou chuť oblíbený. 
Na počátku 18. století byl vyvážen i za hranice českých zemí a proslavil klášter. 


Socha madony v lékárně.

Klášterní prevéty byly postaveny nad Královskou štolou. 
Dole je trvale protékající voda řeky Střely. 
Do štoly krom říční vody je svedena i voda ze střech kláštera. 
Štola také odvádí přebytečnou vodu ze základů kláštera. 
V dřívějších dobách poháněla mlýnské kolo a pilu.

Chodby zdobí fresky a já bych v nich, se svým orientačním smyslem, zabloudila.
 
Další zajímavostí kláštera na vodě je jakési vytápění. 
Po obvodu rajského dvora je skryt unikátní vyhřívací systém budovy. 
Klikatá podzemní chodba vyúsťuje do přízemí budovy. 
Výduchy jsou vyvedeny pod okna v přízemí. 
Během léta se akumuluje teplo a během chladnějších dnů 
pak teplý vzduch proniká výduchy do budovy.
V pravém rohu nahoře je vidět průduch...

... a tady v detailu

Kopule kapitulní síně

Detail fresek v kopuli


Tzv. lucerna v kopuli.


Opět Santiniho fascinující schodiště.


Pracovna v knihovním křídle


Knihovní křídlo

Pohled z knihovního křídla  na budovu barokní sýpky. 
Uprostřed je patrová gotická hodinová věž a po obou stranách třípatrové špýchary. 
V době naší návštěvy, tj. září 2020, byla nepřístupná.



Pracovna opata.

Údajně Žižkův palcát, zapůjčený ze sbírek kuriozit  na zámku Kynžvart, 
který také patřil Metternichům.

Průhled pracovnou opata do knihovního křídla.




Zimní refektář

Klenba zimního refektáře




Budovy konventu by potřebovaly velikou finanční injekci na obnovu.

Erb opata Tyttla

Barokní sýpka

Boční strana konvnetu, ve kterém se nachází knihovní křídlo.
 Foceno proti slunci.

Barokní sýpka s hodinovou věží


Kostel Nanebevzetí Panny Marie procházel rekonstrukcí.

Spodní hospodářský dvůr.
 Byl také zavřen.


Budova konventu

Symbol 2T, který je také možno číst jako ET, což jsou iniciály opata Evžena Tyttla,
 jinak také had omotaný na trojramenném egyptském kříži.

Kapitulní síň z venku


Doufám, že se vám prohlídka kláštera v Plasech líbila.

50 komentářů:

  1. Ačkoli jsem z regionu původem a o konccentu jsem slychsk, ba uvažoval jsem o studiu na střední škole v Plasich (nakonec dostaly přednost Rokycany) konventu jsem dosud nrnavstivil... Díky za virtuální prohlídku. Dobrým zážitkem v dětství byl ale výlet na kolech se sestrou a dědou k hromnickemu jezírku s kyselinou sirovou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Honzo, já to mám podobně. Narodila jsem se na severu, přesněji v Rumburku a od roku 1972 žiju v Praze. Spousta krásných a zajímavých věcí kolem rodiště také unikla mé pozornosti. Tak to většinou bývá.
      Hromnické jezírko neznám, jen jsem si o něm něco přečetla při přípravě článku. Rozhodně se na něj pojedeme podívat, až to bude možné.

      Vymazat
  2. Tedy Alenko, tam by se mi také líbilo. Obdivuji ta schodiště. To je něco úžasného. Celkově je to zajímavý objekt, kam bych se moc ráda podívala. Letos máme naplánováno někam se do těch míst se vydat a tak uvidíme, jak se bude vše vyvíjet. Moc krásné fotografie a zajímavá je i historie tohoto místa. Děkuji za krásný článek a podívanou s překrásnými fotografiemi. Přeji Ti krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, opravdu to stojí za návštěvu. Jezdíme kolem už spoustu let a návštěvu jsme plánovali už mnohokrát. Někdy to byly koše plné hub, kdy mi bylo jasné, že je musím zpracovat a tudíž bylo záhodno se nikde nezdržovat, jindy vnoučata. Kdysi se také nebylo možné nikde v Plasech najíst, takže jsme putovali dál a pak už se nevraceli. Teď je tam restaurace Rudolf II., kousek od ZOO. Sice dražší, ale už jsme tam s vnoučaty třikrát byli.
      Klášter je opravdu zajímavý, určitě se tam vrátíme, až bude dokončena rekonstrukce kostela a otevřena barokní sýpka. Budete-li v těchto místech, určitě si prohlídku nenechte ujít.
      Moc děkuji za pochvalu a přeji Ti také krásné dny. 🍀💓

      Vymazat
  3. Ali, děkuji za krásnou prohlídku se zajímavým komentářem. O tomto místě vím, ale zatím se mi nepodařilo je navštívit. S tím dějepisem a zeměpisem to mám stejně, ale na rozdíl od tebe mne to chytilo až později. Už bych tak někam vyrazila, snad se ještě letos dočkáme, snad...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji za milý komentář. Třeba ti to někdy vyjde a z té dálky zavítáš na západ Čech. 🍀
      Ty dva předměty jsem měla opravdu ráda už během školy, dodnes mám v hlavě spousty letopočtů. A také jsem měla ráda chemii.
      I já bych už někam moc ráda vyrazila. V nejbližších dnech to bude nejspíš zahrada, kde konečně začnu s jarními pracemi.
      Měj hezké dny. 💓

      Vymazat
  4. Alenko, nádherná schodiště a vůbec je to krásné místo, které stojí za návštěvu. Děkuji za návštěvu a snad už brzy se také vydáme na výlet. Cestování mně chybí strašně moc.
    Krásný večer. Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, moc děkuji. 🍀 Klášter opravdu stojí za návštěvu. Zvenku působí omšele, ale jeho vnitřek ohromí. Zdaleka ne vše je přístupné, postupně se rekonstruují další prostory.
      Cestování mi také moc chybí, dalo by se říci, že už mám absťák. 😃
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  5. Díky za prohlídku místa, kde jsem nikdy nebyla. To schodiště je opravdu nádherné a líbí se mi i malované stropní fresky. Udělali jste si opravdu krásný výlet. Také už bych někam vyjela, stačilo by mi, kdybychom mohli aspoň na naši chatu. Měj se fajn, zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, já děkuji také a jsem ráda, že jsem ti mohla toto zajímavé místo přiblížit. 🍀 Rozhodně to nebyla naše poslední návštěva, kdyxž už víme, kolem čeho jezdíme každý podzim opakovaně do lesa.
      S těmi chatami je to průšvih. Stejnou věc řeší i dcera, chatu mají na Křivoklátsku a teď tam nemohou. Takže držím palce, aby alespoň chatařům umožnili odjet na jejich chaty, které je potřeba po zimě zkontrolovat.
      Měj hezké dny. 💓

      Vymazat
  6. Alenko, to víš, že se prohlídka klášteru líbila. Moc hezky jsi nás provedla. ☺ ♥ ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, tak to jsem moc ráda, že se ti prohlídka s námi líbila. 💓
      Měj hezké dny. 🍀

      Vymazat
  7. Alenko, díky za virtuální procházku a připomenutí mého výletu před několika lety. Je to opravdu úžasná stavba, která stojí za vidění. Měla bych pro vás tip na jednu méně známou památku nedaleko odtud, možná ji znáte, ale pokud ne, určitě si ji nenechte ujít :-). Je to kaple Jména Panny Marie v Mladoticích. Postavil ji Santini jako soukromou kapli pro opata Tyttla a je naprosto úžasná, byla jsem ohromená. Prohlídku je tedy asi potřeba domluvit předem, kaple stojí za vrátky na dvoře soukromého domu.
    Mějte se prima, ráda si u vás čtu.
    Eliška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliško, moc děkuji za milý komentář a jsem ráda, že jsem mohla připomenout návštěvu kláštera. 🍀💓
      Moc děkuji za tip na návštěvu Mladotic. Už jsem se podívala na stránky obce a na kontakty, které umožňují prohlídku kaple. Určitě se tam zajedeme podívat, až to bude možné.
      Ještě jednou moc děkuji a přeji hezké dny
      A. 🍀

      Vymazat
  8. Milá Alenko,
    mě, samozřejmě, zaujal ten plaský prášek - ale jeho složení se ztratilo v propadlišti času... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dorko, děkuji za komentář. 🍀 Plaský prášek mě také zaujal, takže jsem se na něj ptala průvodce. Receptura prý byla tajná.
      Nicméně jsme se shodli na tom, že by se mohl podobat prostředku Smecta.

      Vymazat
  9. Alenko, nasadila si skutečně těžký kalibr! To je taková nádhera!
    Děkuji za připomenutí krásné prohlídky, moc se nám v Plasech líbilo.
    Přeji příjemné dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji a jsem ráda, že jsem mohla klášter Plasy připomenout. 🍀
      Měj hezké dny 💓

      Vymazat
  10. Alenko,to je nádhera.Úžasný klášter.Mám je ráda,ale zatím se mi nepoštěstilo se do nějakého podívat.
    Děkuji za dokonalý příspěvek.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, moc děkuji. 🍀 Já už několik klášterů viděla. Nezapomenutelný je Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. V naší čtvrti je klášter Boromejek, ale znám z něj jen kostel, kam chodíme (tedy chodili jsme) na koncerty. To stejné je i v případě Břevnovského kláštera. Krom kostela znám i zahrady a klášterní šenk. 😃 Nádherný je také klášter premonstrátů v Teplé. Při našich cestách jsme viděli i několik klášterů v Itálii.
      Měj hezké dny 💓

      Vymazat
  11. Nádhera a zase nádhera. Schodiště,malby a vše další..... fotky parádní, početla jsem si.
    Díky!
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc děkuju a jsem ráda, že se ti s námi v Plasech líbilo. 👍
      Měj hezké dny.🍀

      Vymazat
  12. Alenko, to máš z toho, že bereš na výlety vnoučata a ne mne. Já jsem přesně tvoje krevní skupina, můžeš mi věřit. V Plasích jsme byli tolikrát a o ZOO nevím!!! musím se polepšit.Santini a vůbec celý areál mě lákají dlouhá léta a tvůj článek a krásné fotky mě přesvědčily, že bychom se tam,až to půjde, měli vrátit a znova se potěšit.
    Díky Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, já ty svoje zlatíčka musím brát na výlety v době, kdy je hlídáme. Nechci, aby nastala nuda, takže vymýšlíme různé výlety a akce. Jen té historii zatím odolávají. Snad jen Ema občas projeví zájem, ale co ti ostatní.... 😃 Vím, že jsi cestovatelka a máš toho procestovaného mnohem více než já. ZOO Plasy není moc velká, je na druhém břehu Střely po levé straně. Je koncipována jako hřiště pro minigolf, kterou doplňují zvířata a jakési kulisy ztvárňující různá místa, jako Řecko, Transylvánie, Severní Amerika. Je tu dokonce i pirátská loď. Takže atrakce hlavně pro děti.
      My rozhodně nebyli v Plasích naposledy, chtěla bych se tam vrátit, až bude otevřen kostel a sýpka po rekonstrukci.
      Měj hezký den. 🍀💓

      Vymazat
  13. Uvnitř jsem nebyla bohužel. Vypadá krásně. V Plasech jsem byla v ZOO, která je tedy mini, ale krásná :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MY měli také premiéru. Návštěva nás nadchla a určitě se tam zase někdy vrátíme. 👍 ZOO Plasy je malá, ale je to milé prostředí hlavně pro rodiny s dětmi. Navíc s možností si zahrát minigolf.
      Přeji hezké dny 🍀

      Vymazat
  14. Santini byl skutečný génius, jeho stavby mi učarovaly.
    Vnučky docela chápu, ale zase tak striktní, co se týká prohlídek, nejsem, ráda se podívám do kostelů nebo zajímavých budov, ale rozlehlá místa, jako jsou hrady a zámky, to jde mimo mě, už od dětství při prohlídkách trpím :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, byl to opravdu génius, který za svého života vytvořil úchvatná díla. 👍
      Já ty holky taky chápu, nikdy jsem je do ničeho nenutila. Když jsou vnoučata u nás, vařím jim podle přání a snažím se jim vyplnit čas. Veškeré výlety domlouváme předem ať s kukačkami, tak s trpaslíky. Pokud se jim nechce, nenaléhám. Respektuju jejich názory.
      Mám prohlídky památek s průvodcem ráda, dozvím se spoustu zajímavostí. Ovšem nebráním se ani tomu, když si můžu prolézt místo sama. Mám to tak od dětství. 😃

      Vymazat
  15. Klášter má pro mě trochu zvláštní význam, bydleli jsme, coby žákyňky, v klášteře jeptišek. Pokoje byly maličké, velice střídmě zařízené. Malá okna nepouštěla příliš světla....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renatko, je zvláštní bydlet v klášteře. Ony ty pokoje jsou jako cely, střídmě zařízené. Kdysi byly kláštery používány k podobným účelům. Po roce 1989 se jich spousta vrátila do rukou církve. U nás na Bílé Hoře býval jen pan farář a ve zbytku kláštera byla STB. Všude antény, kterými odposlouchávali kdeco. A aby se to zakamuflovalo, zepředu byl malý pneuservis. Dnes jsou tu benediktýnky.
      Ve druhém klášteře mají boromejky nemocnici, stacionář a v části je ženská věznice. Za komančů tam sídlil výzkumný ústav, který ty prostory naštěstí moc nepoškodil.

      Vymazat
  16. Klášter jsem - ještě jako Západočech - několikrát navštívil, ale stálo by to za jednu speciální fotovýpravu zaměřenou výhradně na focení toho neuvěřitelného schodiště.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře, určitě ano. Je to architektonický skvost.👍👍 Je jen škoda, že jsme si ho mohli během výpravy prohlédnout jen z prostředka.

      Vymazat
  17. Alenko, v Plasech jsme byli loni v červnu a navštívili jsme místní muzeum, kde se nám moc líbilo. A to tak, že by tam Míra jel klidně znovu. Zato v klášteře jsme nebyli a věřím, že jestli se do Plas někdy vydáme, tak se musíme podívat i tam. Fotky jsou nádherné, ovšem to spirálové schodiště nemá chybu.
    Přeji hezké dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, my do Plas jezdíme s vnoučaty, jen loni jsme vynechali. Okolo kláštera jezdíme spousty let a až loni jsme se podívali dovnitř. Dcera tam byla v době, kdy studovala a byla někde poblíž na výtvarném kurzu. Návštěvu nám tehdy doporučila. Možná ten odklad byl lepší, protože se interiéry kláštera stále obnovují a před těmi více než dvaceti lety toho možná bylo k vidění méně. Pokud do Plas pojedete, už budeš vědět, na co se těšit.
      Moc děkuji za pochvalu fotek. 🍀
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  18. Alenko, děkuju Ti za tak obsáhlý článek a tolik fotografií. Prohlídka kláštera se mi líbila moc, nejvíce schodiště. Nikdy jsem tam nebyla, chtěla bych to vidět. Zdraví Tě Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, i já moc děkuji. Jsem ráda, že jsem mohla klášter přiblížit a nalákat další návštěvníky.
      Měj hezké dny. 🍀

      Vymazat
  19. Je opravdu úžasné, že taková mohutná stavba může tolik staletí vydržet, když stojí na dubovém roštu ve vodě.
    Fresky jsou nádherné a Santiniho samonosná schodiště také, jedno jsem viděl v katedrále v Sedlci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miloši, dub ve vodě v podstatě zkamení. Pilotů, na kterých leží rošt, je údajně 5100 a Královská štola udržuje vodu ve výši, aby rošt byl stále ponořen. Už tohle svědčí o genialitě dřívějších stavitelů. Fresky jsou tu opravdu nádherné. Santini se podílel na úpravách katedrály v Sedlci, nejen co se schodiště týče. Shodou okolností i tato katedrála patřila řádu cisterciáků. 🍀

      Vymazat
  20. My jsme kdysi (před víc než 30 lety) jedzili s mužem kousek odtud jako vedoucí na letní tábor. To ještě byl klášter neobnovený, v části byl sklad Jednoty... Už mockrát jsem si říkala, že se tam musíme zajet podívat, jak je to tam obnovené, ale pořád nám to ještě nevyšlo. Tak snad třeba letos.
    Každopádně tobě díky za prohlídku a připomenutí místa, které bych chtěla vidět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, klášter zvenčí působí omšelým dojmem, vnitřek pak překvapí. Podobným způsobem se "hospodařilo" na více památkách, kdy se prováděly necitlivé úpravy, třeba na bydlení, či na provoz nějaké firmy nebo úřadu. Pár podobně poškozených a pomalu se obnovujících památek jsme už navštívili.
      Budu ti moc držet palce, aby se návštěva kláštera uskutečnila. Věřím, že se vám tam bude líbit.
      Měj hezké dny. 🍀

      Vymazat
  21. Alenko, děkuji za pěknou reportáž z krásného místa. Ráda jsem se prošla a kochala. Měj pěkný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, děkuji za komentář a jsem ráda, že se ti s námi v klášteře líbilo.
      Měj hezký den. 🍀

      Vymazat
  22. Já su tak ráda, že jsem nikdy nemusela do kláštera, tam musela být v zimě zima.
    Jako návštěvník jsem si tuto památku dala před lety, když tam byla dcera na táboře a
    já toužila nejen za ní, ale i za kulturou.
    ... a tobě děkuji za připomenutí, jaké krásné máme kulturní dědictví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, děkuji. 🍀 Tady díky genialitě stavitelů asi bylo té zimy méně. Navíc předci byli, na rozdíl od nás, určitě otužilejší.
      Jsem ráda, že jsem ti mohla připomenout návštěvu tohoto místa.
      Měj hezké dny. 💓

      Vymazat
  23. Je to nádhera. Prohlédli jsme si dřív, dokud jsme mohli hodně, ale tutu krásu jsme minuli. Je to fakt nádhera, když to vidím a porovnám, že jeden most přes silnici se dělá dva roky, určitě dřív i bez mechanizace to uměli lépe. Děkuji za tu krásu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško, moc děkuji. 💓 Souhlasím s tebou v tom, že dřívější stavitelé opravdu dokázali v krátké době vytvořit nádherná díla. Dnes je problém hlavně v byrokracii, kdy se na vše musí dělat výběrové řízení a pak obíhat jednotlivé úřady, které se k tomu vyjadřují. Pak se není čemu divit, že vše trvá tak neskutečně dlouho.
      Měj hezké dny. 🍀

      Vymazat
  24. Hrady, zámky, zříceniny a podobné věci já můžu, takže na prohlídku kláštera bych určitě šla :-)) Máme v plánu zříceninu kláštera Rosa Coeli, to není od Brna daleko, až to bude možné, pojedeme tam :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lili, putování po památkách mám ráda už od dětství. Rosa Coeli leží v Dolních Kounicích, je to už spousta let, kdy jsme tam byli. Krásný klášter má podobné jméno Porta Coeli a je v Předklášteří u Tišnova. Také učitě stojí za návštěvu.👍👍

      Vymazat
  25. Děkuji za pěkné povídání, opravdu krásné místo. A ty fotky! ❤
    Hezký den. 🙂

    OdpovědětVymazat
  26. Nikolko, já moc děkuju za komentář. 🍀

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤