Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

pondělí 15. února 2021

Italský deník 2019 - 7. část

 Pokračování předchozí části



Čtvrtek 13. června 2019

Měli jsme naplánováno vstávat v šest hodin, protože jsme se chystali na trhy do Chioggie. Už jsem se mnohokrát svěřila s tím, že miluju italské trhy. Delegátka z cestovní kanceláře, která nosí stejné jméno jako já, nám poradila, že je nejlepší zaparkovat v parkovacím domě, který je od centra nedaleko. Proto to časné vstávání. Takže nešlo o to být na trzích mezi prvními, ale o to, abychom v pohodě zaparkovali.

Probudila jsem se před šestou, uvařila čaj a kávu a chvilku po tom vstával muž. Po snídani jsme se vydali na cestu a parkovací dům jsme nenašli. Místo toho, jsme zaparkovali na ostrově Saloni, po mostě přešli přes kanál Lombardo a jednou z uliček prošli do historického centra.  



Kanál Lombardo z mostu Ponte Levatoio. Most je na levém horním obrázku a je zvedací. 
Otevírá se na telefonickou žádost, aby kanálem mohly proplouvat velké lodě.

Pohled k severu...

.... a k jihu.

V historickém centru měli někteří trhovci už vybaleno. My však zamířili do katedrály Santa Maria Assunta, kterou jsme si při pondělní návštěvě nestihli prohlédnout. O procházce Chiogií a jejich památkách, jsem psala v tomto článku. Interiér katedrály nás ohromil.  


Katedrála Santa Maria Assunta patří k nejdůležitějším chrámům Chioggie. Stojí na místě původního kostela z roku 1000.  Kolem roku 1100 došlo k přestavbě na katedrálu, neboť se do Chioggie roku 1110 přestěhovalo sídlo biskupa z Malamocca.  Roku 1623 došlo k velkému požáru a katedrála byla značně poškozena. Ještě téhož roku začala její obnova. Prací na katedrále byl pověřen vynikající architekt 17. století Baldasare Longhen, který je autorem benátského kostela Salute. Obnova byla dokončena roku 1633. Její půdorys má tvar latinského kříže s třemi loděmi. Na jednoduché cihlové fasádě jsou po stranách hlavního vchodu ve výklencích sochy patronů města San Felice a San Fortunate.

Hlavní loď a vlevo kazatelna, která pochází z roku 1677.



Svatá kaple






I zde se setkáte se sochou Padre Pia.


Vyšli jsme ven a prošli si park, který se rozkládá mezi jižní zdí katedrály a kanálem, který je odbočkou kanálu Veno. Toto místo se jmenuje Refugium Peccatorum. Místní obyvatelé ho nazývají "sagraeto", což v překladu značí malý hřbitov. Kanál je lemován mramorovou balustrádou se skupinou soch, jimž vévodí socha Madony s dítětem, ukrytá pod zlatou kopulí. Původně byla socha s balustrádou umístěna na schodech staré radnice. Po jejím zboření bylo roku 1814 vše přemístěno do tohoto parku. Říká se, že před sochou Madony lidé, kteří byli odsouzeni k smrti, odříkávali svou poslední modlitbu. Prohlédli jsme si sochy a pak šli k Porta Garibaldi. 







Madona s dítětem


Pohled na jižní stranu katedrály.

Porta Garibaldi a vedle ní už stánky trhovců.

Zde je i autorka tohoto blogu.

Refugium Peccatorum

Kanál lemovaný sochami.

Refugium Peccatorum a katedrála Santa Maria Assunta.

Porta Garibaldi byla součástí městského opevnění a pochází z roku 1530. 
Některé prameny uvádí rok 1300.

Z vnější strany je reliéf Benátského lva.

Románská zvonice je vysoká 64 metrů.

Od Porta Garibaldi se po celém Corso del Popolo táhly po obou stranách trhy až na Piazzetta Vigo. Což značí přes celý ostrov Chioggia. Nakoupili jsme dárky pro děti, já pro sebe nádherné kožené boty za 10€. Tady už jsou ve výprodeji, k nám dorazí příští rok jako novinka. Už jsem se o tom několikrát přesvědčila. A i kdyby tomu tak nebylo, co mě ještě záleží na tom, zda nosím věci podle poslední módy. Jediné, co jsme nesehnali, byla sušená rajčata. Vozíme je z jihu v této době pravidelně. Ptala jsem se nejen trhovců, ale i ve dvou prodejnách zeleniny, ale nepochodila jsem. Možná, že je to jen produkt jižních zemí.

Cestou zpátky k autu jsem si ještě fotila kanál Lombardo.

Letní magnólie

Letecký pohled na Chioggii. 
Zdroj: INTERNET, autor fotografie Sven Scharr.

Vrátili jsme se na parkoviště, nasedli do auta a cestou našli parkovací dům, ke kterému jsme ráno pouze nedojeli.

A pak jsme špatně odbočili! Najeli jsme na Via Romea. Půvabné jméno silnice 309, která propojuje Mestre a Ravennu.

Jenomže my nemířili na Ravennu, ale na Mestre. Otočit se na mostě nešlo, takže jsme se opět ocitli na té problémové silnici vedoucí přes lagunu, na které jsme zůstali viset už v sobotu při příjezdu. Ale to jsme spěchali, nebo lépe řečeno, snažili se spěchat. Přejeli jsme lagunu a na příhodném místě se konečně otočili a najeli do správného směru. A potom se sunuli v koloně zpět, směrem k Chioggii. Chybička se občas vloudí. Sledovala jsem širokou vodní plochu a všimla si, že jsou tu také volavky. Rychlost, víc než podobná té sobotní. Občasné zastavení, ujetí pár metrů a pak to samé, jako přes kopírák. Tentokrát však nebylo na vině nákupní centrum, ale oprava mostu přes řeku Brento a nemalou měrou k tomu přispělo i uzavření centra Chogiie, kvůli trhům. Pozitivní na tom bylo, že jsem si mohla zdokumentovat lagunu.


Při odlivu je v laguně méně vody.


Racek mořský




Po dojezdu k apartmánu jsme se pozdravili s domácími, kteří se vyhřívali před vchodem na sluníčku. Uvařila jsem oběd a po krátké siestě jsme se vypravili k moři. Byly vysoké a hlučné vlny, zvuk připomínal jedoucí vlak. Přitom panovalo naprosté bezvětří. Srdnatě jsme se do vln vydali, ale plavat v nich nešlo, přesto voda byla teplá. Který pitomec tvrdí, že každá šestá nebo sedmá vlna je velká? Tady to nemělo žádnou logiku. První dvě, po sobě jdoucí, velké vlny jsem ustála, ale ta třetí mě vyloženě zabalila. Pokorně jsem se vrátila na břeh, chrchlajíc, smrkajíc, plačíc. Můj muž se vrátil zhruba o dvě vlny později. Seděli jsme na lehátkách, dívali se na rozbouřené moře a pak si všimli, že vlny ukrajují stále větší a větší kus pláže. Lehátka jsme posunuli kus dál a lehli si. Po chvíli jsme se opět stěhovali výš, protože nám vlny opláchly nohy. Mokrý živel opravdu řádil. Na pláži jsme přesto zůstali téměř do sedmi hodin.



Po večeři jsme chvíli poseděli na terase a zapálili si k tomu spirálku, která by měla odputovat komáry. Byla jsem pěkně požraná a přestávala věřit tomu, že stačí užívat B-komplex, aby komáři na člověka nešli. Přesvědčila jsem se, že to nefunguje. Alespoň tady u laguny. Paradoxně se první kousance objevily až po té, co jsem na sebe nastříkala Off před výletem za plaměňáky. Jako bych tím ty komáry na sebe nalákala.

Zalehli jsme v devět hodin, ta dvě brzká ranní vstávání se projevila.


Pokračování příště.




48 komentářů:

  1. Alenko, moc krásné a odpoledne se budu kochat déle. Nikdy se mi z Itálie a Francie nechce zpátky.Díky za pěkný dárek. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, moc děkuji.💓🍀 Rozumím tvým pocitům, jsem na tom stejně, asi i proto, že nemám ráda loučení.
      Užívej si dnešní den 🌹🌹🌹

      Vymazat
  2. K fotografii "Zde je i autorka tohoto blogu."
    Milá Alenko,
    chceš říct, její stínová ministryně! ;-)

    Protože komáři nemají jazyk, nemohou být ani jazykově nadaní. Tudíž, název Off si vyložili jako on (čti: Hrrr na ně!). ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dorko, stínová ministryně tě zdraví.🤣😂
      Komáři jsou opravdu prevíti, kdybych diponovala prostředkem s názvem v italštině, či ještě lépe v benátském dialektu, možná se mi ti malí prevíti kousaví vyhnuli. 😂
      Měj hezké dny

      Vymazat
  3. Alenko, krásné toulání Itálií, venku sníh a mráz, mimochodem u nás konečně slunečno☺ Komáři by mě taky vadili, ovšem vyváženo krásným poznáním, touláním. Fotografie úžasné, těším se na pokračování. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, moc děkuji. 🍀💓 Jsem ráda, že se ti fotky líbí.
      U nás bylo slunečno od pátku do včerejška celodenně, ještě dnes dopoledne bylo krásně. Teď už je tam šedivo a možná bude zase sněžit. Snad je to už poslední záchvěv zimy.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  4. Modré nebe, modré moře, sluníčko a krásná architektura, co víc si přát! Díky za krásný virtuální výlet :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, i já děkuji. 🍀 Stýská se mi po azurově modré obloze, i když u nás od pátku až do dnešního poledne byla, ale kazily to ty teploty. Stýská se mi po moři, po toulkách starými městy a po objevování dosud nepoznaných míst. Možná by mi stačil i rybník. 😊

      Vymazat
  5. Opět nádherné fotky, ta katedrála je nádherná. Italské trhy nezažiju, ale určitě by se mi tam moc líbilo. Mám ráda i naše trhy, ale zatím si musím počkat. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, moc děkuji. 🍀 Katedrála je opravdu nádherná.
      Italské trhy jsou mým oblíbeným cílem při našich dovolených. Pokaždé tam dobře nakoupíme. Jejich návštěvy jsou už pevnou součástí našich dovolených. Ráda chodím i na naše trhy, ale jak píšeš, musíme ještě počkat. Otázkou je, jak dlouho?
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  6. Krásné fotky a příjemné čtení v mrazivých dnech. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikolko, moc děkuji a jsem ráda, že jsem mohla trochu ty mrazivé dny zpříjemnit. 🍀
      Přeji hezké dny.

      Vymazat
  7. V dnešním mrazivém dni jsem se ráda podívala na vaše cestování. Nádherné foto i zajímavý komentář. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, moc děkuji. 🍀 Pro mně je vzpomínání na letní měsíce určitým dopingem v zimních měsících.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  8. Racek je super, jak si tam tak klidně hoví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, fotila jsem si ho z okna auta, když jsme se "courali" po mostě přes lagunu. Provoz pod ním ho moc nevzrušoval. 😊

      Vymazat
  9. Krásné modré a slané toulky v teple prozářené sluníčkem.
    Měj se hezky. J

    OdpovědětVymazat
  10. Alenko, ten chrám je tak krásný, ty vitráže ! A racek, a azuro...Ach jo. Myslíš, že se zase budeme moct toulat ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, moc děkuji. 🍀 Chrám je opravdu krásný, nečekala jsem, že ta strohá cihlová fasáda skrývá takovou krásu uvnitř.
      Kéž by nám to toulání zase vyšlo.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  11. Alenko,když vidím tu nádheru,tak mě to tam táhne.Katedrála je moc krásná a i sochy kolem kanálu.
    Uvidíme,co a jak bude.
    Díky za nádhernou podívanou.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, mě to tam taky táhne. O to víc, že jsme loni v dubnu zrušili třítýdenní pobyt v této oblasti. Při prohlížení fotek se mi stýská po moři a po toulkách starými městy.
      Moc děkuju a přeju krásné dny. 🍀💓

      Vymazat
  12. Alenko, děkuji za to úžasné letní italské pohlazení! Je to nádhera!
    Měj příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji za komentář a jsem ráda, že se ti v Chioggii líbilo. 🍀
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  13. Opět krásný výlet, díky za něj, z fotek na mě dýchlo léto, doufám, že mi ten hřejivý pocit, který tvůj článek probudil, chvilku vydrží. :)
    Velmi se mi líbí fotka průhled skrz lodní okénko, to je tak malebné. Interiér kostela je skutečně bohatý a působivý. Moc se mi líbí i stínová autorka, taky si občas takovou fotku blejsknu. A jak jste jeli pomalu kolem laguny, hned mě napadlo to samé, velká otrava sice a ztráta času, ale na druhou stranu ideální na focení. Hezké dny přeju. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bev, moc děkuji. 🍀 Snad se brzy dočkáme hezčího počasí, které na nás dýchne poněkud vlídněji, než dny, které byly teď. Dnes už to vypadá nadějněji. Kulatě orámovaná fotka je z mostu Ponte Levatoio, na kterém jsou kulatá okénka. Orámovala jsem tím fotku kanálu. Interiér katedrály je opravdu úchvatný a to, že jsme se "courali" přes lagunu, mělo svá pozitiva, protože se mi dobře fotilo. 😊
      Zdravím stínovou kolegyni a přeji hezké dny.

      Vymazat
  14. Přečetla a prohlédla jsem si to teď jen zběžně. Navečer sem nakouknu ještě jednou a užiju si to.
    Pěkný den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc děkuji za tuto i následující návštěvu. 🍀
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  15. Katedrála je gigantická, něco takového je snad je ve Španělsku.
    Tahle část už zřejmě nemá domy ponořené do vody.
    Vtipná je poznámka, jak ses zvěčnila na snímku, i stín prozrazuje tvůj zápal fotografky :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miloši, katedrála byla pro nás velice příjemným překvapením. Při naší první návštěvě Chioggie byla už zavřená. Památek ve městě je spousta a vše se nedalo do siesty stihnout.
      I tady se projevuje "acqua alta", tedy vysoká voda, podobně jako v Benátkách. Viděla jsem fotky Corso del Popolo zalité vodou. Je to v této oblasti pravidelný a velmi častý jev, zejména v zimních měsících. U spousty domů jsou ve vchodech jakési kolejničky, do kterých se zasouvají kovové desky, aby se zabránilo přístupu vody. Místní obyvatelé jsou prý na to zvyklí.
      Zdraví zapálená stínová fotografka. 😊

      Vymazat
  16. Mě nepřestanou udivovat ty italské kostely a katedrály. Zvenku to vypadá jako nějaká hospodářská budova a zevnitř taková krása....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, jsem na tom stejně. Katedrály a kostely mě stále uchvacují, i když jsme jich prochodili a viděli už spoustu. Souhlasím s tebou, že ta nevzhledná cihlová fasáda skrývá uvnitř užasnou krásu. 👍👍

      Vymazat
  17. Krásná reportáž i fotografie z míst, která neznám. Moc hezky jsi popsala historii těchto míst. Děkuji za nádhernou podívanou i čtení. Přeji Ti příjemné dny ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, moc děkuji a jsem ráda, že jsem mohla tímhle způsobem přiblížit město, které bývá hodně opomíjeno. 🍀💓
      Měj hezké a hlavně zdravé dny.

      Vymazat
  18. Alenko, líbí se mi pokračování reportáže v vaší dovolené. Poznávám krásná místa, kde jsem nikdy nebyla. Děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, děkuji a jsem moc ráda, že jsem mohla toto zajímavé místo představit.👍
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  19. Sleduji všechna vyprávění a věřím, že mne nikdy neomrzí. Díky, Alenko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ruženko, moc děkuji za komentář.🍀💓
      Opatruj se.

      Vymazat
  20. Alenko, jen jedinkrát jsem byla v Itálii a byla jsem nadšená. Hlavní stan jsme měli na Garganu, tam jsme trošku prošmejdili okolí po silnici i po vodě, zavítali jsme i na Sicílii do Taorminy a na Etnu, po cestě zpět jsme navštívili Benátky, Burano a Murano. Padre Pio na nás vykukoval na každém rohu, dokonce jsme měli i jeho obraz v pokoji na stěně. Kdo ví, jak mu tam bylo se třemi děvčaty? Se sušenými rajčaty jsem se tam setkala také poprvé a ty originál citrony, co se jim tam válely pod stromy, jako u nás jablka a ten jejich olivový olej! no pohádka! Vůbec se nedivím, že se z české Alenky stala Signora. Díky za tvoje italské článečky. Hela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji za komentář. 💓🍀 Máme procestované hlavně pobřeží Itálie, protože si pokaždé zajišťujeme ubytování blízko moře.
      Padre Pio působil v Apulii a hlavně na Garganu, kde je vyloženě jeho kult. V městečku San Giovanni Rotondob je na jeho počest vybudován krásný moderní kostel, o které jsem už psala. Je v něm pochován v otevřené rakvi a když jsem si ho fotila, připadala jsem si mezi těmi davy věřících trochu nepatřičně. S jeho sochou jsme se setkávali po celém jihu. V Chioggii mně ta socha překvapila. Na druhou stranu je jeho socha také v kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech.
      Sušená rajčata, olivový olej a také sýr Cacio cavallo, patří k věcem, které neodmyslitelně patří k jihu a které si vozíme domů.
      Moc mě těsí, že se ti moje články z Itálie líbí.
      Opatruj se.

      Vymazat
  21. Takové trhy by se mi určitě líbily, i procházka městem :-) Když člověk někam jede, stačí opravdu málo k tomu, aby někde špatně odbočil... takže jsem ráda, že nesedím za volantem :-D Radši pěkně v klidu sleduju okolí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lili, určitě by se ti trhy líbily. Patří k tradičnímu koloritu většiny italských měst a městeček. Pro nás jsou místem, kde můžeme nakoupit v podstatě cokoliv. Jsou hojně navštěvovány místními i turisty.
      Procházky městem jsou zajímavé, v každém lze najít nějakou památku, která stojí za bližší prozkoumání. A o špatném odbočení bych mohla napsat několikastránkový elaborát.😂🤣 Ale i na zakufrování si najdeme vždy něco pozitivního, tedy pokud opravdu nespěcháme.
      Měj hezké dny. 🍀

      Vymazat
  22. Pěkná katedrála, až mne to překvapilo I sochy... To velké vlnobiti mne překvapilo.. Ještě párkrát a je po pláži... Oni skutečně Italové ten písek na plážích doplňují, tak vzniklo i to Bibione.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Honzo, moc děkuji. Nás to rozbouřené moře také překvapilo, o to víc, že bylo bezvětří. Za silného větru bývá vlnobití dost časté, ale takhle ... Ještě jsem se nesetkala s tím, že by písek Italové doplňovali. Moře, to co sebere, zase vrátí. Přesvědčili jsme se o tom v Kalábrii, kde je přístup do moře přes kameny. Při vichřici část kamenů zmizela a vytvořil se písečný pás, po kterém byl vstup do moře příjemnou změnou. Vydrželo to týden, potom se změnilo počasí, začal foukat vítr a kameny byly během dvou dnů zase zpátky. A totéž asi bude i s pískem. Na pobřeží Gargana jsou v moři písečné duny, někdy jsou vyšší než je hladina. Vlivem moře mizí a jiné vznikají. Totéž je u francouzského Nice, kde je to ještě patrnější.

      Vymazat
  23. Alenko, opět nádhera a krásné zážitky. líbí se mi, jak píšeš o těch botičkách ve výprodeji a doma pak budeš v nejmodernějším modelu. :-)
    kanály i kostely mne fascinují. Když se dívám na ten letecký snímek a vidím výstavbu naprosto až k vodě, přijde mi to zajímavé, jakoby všechny stavby na vodě plavaly. Děkuji za tu nádheru, kterou já nikdy nenavštívím. nevím, zda bych se odvážila vstoupit do moře s takovými vlnami. Ale jsou to super zážitky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Majko, moc děkuji. 🍀 Musím se přiznat, že mám většinu letních bot dovezených právě z italských trhů. Před spoustou let, když jsme byly s dcerou na dámské jízdě, jsem si dovezla krásné kožené lodičky, které imitovaly hadí kůži. Byly nadčasové a já je nosila do divadla a na další akce. Před třemi roky se mi úplně rozpadly. Tehdy v přepočtu z lir na koruny stály něco kolem čtyř stovek. Měla jsem je víc než dvacet let.
      Chioggia je krásné město, kvůli blízkosti Benátek poněkud opomíjené. Ne nadarmo se mu říká "Malé Benátky". Má podobnou historii, v určitých časových etapách stejnou. Styl budov a památek je shodný. Určitě stojí za návštěvu.
      Jsem moc ráda, že jsem tohle město mohla přiblížit. Třeba se ti někdy podaří do těchto míst zavítat. Ale teď je to s cestováním špatné.
      Přiznám se, že vysoké vlny také moc nemiluju, nedá se v nich plavat. Moře je nevyzpytatelné, někdy bouří a jindy je jeho hladina jako zrcadlo.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  24. Máte toho spoustu zcestovalého, ale Itálie, zdá se, je vaše srdcovka.
    Moc krásné fotky. Jako vždy, obdivovala jsem je na minulém blogu, obdivuji je i zde.
    Krásné krajinné záběry. A taky zachyceno spousta památek.
    Včetně jednoho stínu fotografky :-)

    OdpovědětVymazat
  25. Je to paráda, myslím tím Itálii v tvém podání...

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤