Soumarské rašeliniště

Návštěvci Šumavy a zejména vodáci určitě znají Soumarský Most. Pro ně se stal v poslední době výchozím místem, odkud lze, i přes různá omezení počtu vodáků a po zaplacení registračního poplatku, splouvat horní tok Vltavy, tedy Teplou Vltavu. Podmínkou je dostatečný stav vody.
Kdysi  tolik živelné splouvání řeky je to tam.
Jméno tomuto místu dala legendami opředená Zlatá stezka, která tudy vedla z Pasova do Prachatic a tady se soumaři, kteří vozili sůl, vyhýbali bažinám. Stával tu kdysi starobylý most, ale jeho pozůstatky se dosud nepovedlo nikomu objevit.
Teplá Vltava tudy protéká širokým údolím, zvaném Vltavský luh. U mostu, který po spoustě přestaveb a rekonstrukcí, z nich poslední byla roku 1998, se samozřejmě jmenuje Soumarský, se po obou březích řeky rozkládá tábořiště, které pamatuji, jako trvale přelidněné a velice hlučné místo. Dnes je to klidné místo pro rekreaci.

Opět jsem se tedy ponořila do svého fotoarchivu a zavzpomínala na konec srpna roku 2017.
Přijměte tedy pozvání na Soumarské rašeliniště.

Rašeliniště, které má rozlohu 85 ha a leží v nadmořské výšce 741 - 750 m, se vyvíjelo od konce doby ledové po dobu 9 tisíc let. Stalo se místem chladnomilné severské přírody, zatímco okolní krajina zarůstala lesní vegetací. Druhy, které zde přetrvaly od konce doby ledové, se nazývají glaciální relikty.
V dobách, kdy jsme začali jezdit na Šumavu, se v těchto místech intenzivně těžila rašelina. Celé rašeliniště bylo odvoděno sítí povrchových kanálů, v důsledku čehož poklesla hladina podzemní vody hluboko pod povrch a silně se rozkolísala. Horní vrstva rašeliny se provzdušnila, začala se rozkládat a v důsledku toho bylo celé původní vrchoviště rozvráceno a vzácná severská společenstva téměř vymizela.
Těžbu v těchto místech firma Rašelina Soběslav ukončila v roce 2000 a dnes je tento kousek naší země unikátní ukázkou revitalizace přírody.
Podoba rašeliniště se radikálně změnila po roce 2000, kdy došlo k obnově rašelinového mokřadu.
Roku 2012 byla jeho část zpřístupněna návštěvníkům formou naučné stezky, která je dlouhá 1520 metrů. Z toho 601 metrů vede po povalkovém chodníku. Je na ní 7 zastavení s informačními tabulemi a doplňuje jí 9,3 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž. Je z ní hezký rozhled na Soumarské rašeliniště. Lze dohlédnout na hřeben Boubína, Stožec či Želnavskou pahorkatinu. Kromě rašeliníků, které se sem navracejí, tu roste vlochyně, klikva, vřes, suchopýr, ostřice, sítina, borůvky, brusinky a spousta dalších rostlin. Náletové stromy zastupuje převážně bříza pýřitá a borovice blatka.
Žije zde ohrožený tetřívek obecný (tetrao tetrix) a proto je rašeliniště přístupné pouze od června do října. Ochránci přírody prosí návštěvníky o respektování nároků tetřívka na nerušený život ve svém odvěkém domově. Setkat se tu můžete i se spoustou zástupců z říše obojživelníků, vyskytují se tu zmije a mnoho druhů hmyzu.

Tábořiště Soumarský Most  

Teplá Vltava, focená ze Soumarského mostu. Její voda je zbarvena rašelinou

Soumarský most

 Zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) Díky, Dorko :-)

 Teplá Vltava 

Vstup na naučnou stezku Soumarským rašeliništěm je z tábořiště na levém břehu Teplé Vltavy. Jen malý kousek před sezónní restaurací, či osvěžovnou pro vodáky a návštěvníky tábořiště.

 Ukázka toho, jak vypadá rašeliník

 Vřes obecný (Calluna vulgaris)

 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)

 Voda se sem vrátila

 Mokřad mezi dvěmi vyvýšenými místy je pozůstatkem odvodňovacího kanálu 

Vychýlené břízy

 Vyhlídková věž je focena v protisvětle, z druhé strany je přístup zakázán

 Tady probíhala intenzivní těžba rašeliny

 Pohledy z vyhlídkové věže

 Věž, opět v protisvětle

 Zde je kontrolována hloubka spodní vody a současně i vrstva rašeliny

 Vřes obecný (Calluna vulgaris)

 Obnažené kořeny stromů

 Jako by tu stál obrovský pták

 Teplá Vltava

 Vltavský luh

Podél břehu Teplé Vltavy jsme se vrátili zpět na tábořiště. Na Soumarský most už jsme se nevraceli. Vyzuli jsme si boty a tok přebrodili na druhou stranu, kde jsme měli postavený stan.