Pátek

Mám ráda památky, které dostaly novou šanci na to, aby se mohly ukázat veřejnosti. 

Nebývají tak načančané jako ty známé, kterým byla věnována péče po znárodnění a do kterých proudily a stále proudí davy turistů. Na druhou stranu měly snad i trochu štěstí v tom, že nebyly, tak jako mnohé, ponechány svému osudu, což vedlo k jejich naprosté devastaci. Nicméně hospodaření v nich je zdecimovalo, stávaly se kancelářemi, sklady, školkami, mnohdy v nich sídlily statky a nedej bože vojsko. Dnes, hlavně díky nadšencům, se pomaloučku vrací do původní podoby. 

O zámku Pátek nad Ohří jsem neměla potuchy. Dozvěděla jsem se o něm naprostou náhodou od dcery a zetě. Skupina historického šermu, jejímiž jsou členy, byla oslovena tamním kastelánem, zda by se zúčastnili letošního Medovinobraní.

Tuto akci vymyslel a zavedl už před lety na zámku Nový Stránov kastelán Rasken a jako své know-how jí pořádá tam, kde právě působí. Tak letos na Pátku.

Obec Pátek nad Ohří se zámkem jsou částí městyse Peruc.

Při našich prázdninových cestách jsme Pátek navštívili. Rasken nás zasvěceně provedl zámkem, povyprávěl nám o jeho historii a i tom, jaké jsou jeho plány a co by rád ještě zvelebil.

Než vás pozvu na prohlídku, trochu historie.

První zmínka o Pátku je datována rokem 1196, kdy majitel nedaleké vsi Milhost daroval Pátek tehdy vznikajícímu klášteru v Mašťově. Okolní vsi v té době patřily strahovským premonstrátům. Založení kláštera v Mašťově se ale nezdařilo a Pátek, neznámo jak, připadl strahovskému klášteru.

Na nevysokém ostrohu nad Ohří byla vybudována tehdejšími majiteli páteckého panství, řádem premonstrátů, tvrz. První písemná zmínka o ní je z roku 1374. V době husitských válek byla roku 1420 ves vypleněna a z větší části vypálena. Majetku se zmocnil Zikmund z Třebívlic a něm jeho syn Matúš ze Žichova. Roku 1427 se majitelem stal významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Krátce na to věnoval král Zikmund Lucemburský pátecké panství Janovi z Vartenberka, jako odměnu za jeho pomoc při boji proti husitům. Jakoubek z Vřesovic však odmítl Pátek vydat a roku 1436 si při Zikmundově návštěvě Žatce vyžádal od krále příslib páteckého panství. Protože šlo však jen o ústní slib, který nemohl doložit, byl Jakoubek z Vřesovic donucen se páteckého panství při revizi majetkových poměrů vzdát. Roku 1454 jej předal Vilémovi z Konic. Od roku 1474 se majitelem Pátku stal Jindřich starší z Klinštejna a na Toužetíně. Po něm panství převzal jeho syn Jan a pak vnukové Jindřich a Jan, který se svolením krále Ludvíka Jagellonského nechal v roce 1523 páteckou tvrz opravit.

Později se majitelem Pátku stal Jan IV. Popel z Lobkovic, nejvyšší purkrabí Českého království. Mezi lety 1544 – 1557 nechal páteckou tvrz přebudovat na renesanční letohrádek. Později nechal renesančně přestavět i mlýn pod zámkem. Po jeho smrti v roce 1570 získal Pátek a okolní vsi jeho syn Kryštof z Lobkovic, který byl nejvyšším hofmistrem na dvoře Rudolfa II. Po jeho smrti roku 1609 zdědil pátecké panství jeho syn Jan Kryštof. Ten ale zemřel bezdětný, takže roku 1614 přešlo panství do vlastnictví Alžběty z Lobkovic, Jana Libštejnského z Kolovrat a Viléma mladšího z Lobkovic. Ti následně prodali panství Štěpánu Jiřímu ze Šternberka a na Postoloprtech. Štěpán Jiří roku 1625 zemřel a panství přešlo do majetku jeho syna Adama, po jehož smrti v roce 1633 zdědil majetek jeho tehdy nezletilý syn Jan Štěpán ze Šternberka. Roku 1657 Jan Štěpán zemřel a pátecké panství zdědila jeho manželka Anna Františka. Panství pak převzal její druhý manžel Hložek ze Žampachu. Panství bylo v té době silně zadluženo a Hložek ho ve své závěti odkázal Anně Františce. Ta krátce po manželově smrti v roce 1679 prodala Pátek hraběnce Lidmile Benigně Šternberkové. Po její smrti prodal panství její syn hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka Gundakarovi z Dietrichsteina, který rozšiřoval své libochovické panství.

Přestavba zámku do současné podoby byla započata knížetem Gundakerem roku 1690, ten však téhož roku zemřel. V přestavbě pokračoval jeho dědic Ferdinand z Dietrichsteina. Stavbou byl pověřen Antonio della Porta, který pro Dietrichsteiny přestavoval také Libochovice, Budyni nad Ohří či Nepomyšl. Kamenické práce dodal Jakob Mitthofer. K úplnému dokončení zámku došlo roku 1697 a do roku 1700 se stavěly hospodářské budovy.

V roce 1710 získali Pátek opět strahovští premonstráti a v jejich vlastnictví zůstal až do roku 1945. Z tohoto období pochází některé přestavby. Především je to přestavba dosavadního balkónu na kapli Narození Panny Marie, která byla vysvěcena roku 1716. Bylo také doplněno malé schodiště do opatských pokojů. Kolem roku 1750 na Pátku pracoval strahovský premonstrát a barokní malíř František Siard Nosecký, který vyzdobil freskami zámeckou kapli a refektář. Zámek využívali premonstráti jako letní byt.

Po únoru 1948 byl zámek znárodněn. Tehdy přišel o mobiliář, ani ke stavbě se další instituce, které tu sídlily, nechovaly jako řádný hospodář. Nejprve v něm byla umístěna Okresní politická internátní škola, později v něm sídlil Oblastní zemědělský archiv, jehož část tvořil i bývalý lobkovický rodinný archiv. Od roku 1961 zde byly kanceláře MNV, knihovna, vývařovna zemědělského družstva, stanice SNB a později mateřská školka. Mezi roky 2003 – 2019 býval zámek o prázdninových víkendech otevřen veřejnosti díky nadšení místní obyvatelky, paní Mileny Hubičkové. Roku 2020 byla na zámku zřízena galerie, kde jsou pořádány výstavy a zámek začal být přístupný po většinu roku.

Zaparkovali jsme auto před budovou na fotografii a nebyli si jistí, zda jsme na správném místě. Jen ten zdobený průchod napovídal, že jsme snad dorazili na místo. Je to budova bývalého pivovaru a my se vydali dovnitř.

Jsme tu správně, na otevřených vratech brány je tato cedule.

Prošli jsme  průjezd a otevřel se nám tento pohled

Fotky z interiéru zámku. Mobiliář shání kastelán osobně.

Některé kusy nábytku už měl na Novém Stránově.

Strop zdobený štukem.

Zámek mívá obvykle hlavní sál, který bývá využíván ke společenským událostem. 

Zde je kostel.

Kaple Narození Panny Marie, vybudovaná na původním balkóně.

Kazatelna

Opatské pokoje

Prostor před kostelem v prvním patře.

Zámek jsme si prošli, s Raskenem zavzpomínali na Stránov, kde se díky němu konalo dvakrát představení Marketa Lazarova, o kterém jsem kdysi psala.

V místnostech nad průchodem do zámku je velká výstava papírových modelů historických památek, kterou jsme si také prohlédli. Odtud jsme pokračovali dál.

Díky nadšencům, jako je místní kastelán Petr Rasken Chaloupka, ožívají i ty pozapomenuté a méně známé památky.  Ožívají nejen díky návštěvníkům, ale i akcím, které jsou tu pořádány.

Na Pátku se stále něco koná.

Budete-li v sobotu 2. října někde poblíž, či budete mít chuť si udělat výlet, při kterém můžete ochutnat medovinu, navštívit tržiště, vidět šermíře, kouzelníka a spoustu dalšího, zavítejte na Pátek.