Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty

Tak zní úplný název této církevní památky.

Většinou však je tento objekt známější pod názvem "Břevnovský klášter", či také jen zkráceně "Markéta". Ve svém článku proto budu používat název Břevnovský klášter.

Když byly naše děti malé, chodívala jsem do jeho zahrad, které skýtaly nejen bezpečí pro děti, ale také klid na čtení.

A ač jsem bezvěrec, byla jsem v bazilice sv. Markéty několikrát na půlnoční. Bývalo to v době totality a návštěvníci se dělili na dvě poloviny. Na jedné straně ti, kteří přišli opravdu na půlnoční a na straně druhé, příslušníci STB, kteří sledovali, kdo tam je. Bylo to nasnadě. Nedaleko tohoto areálu bylo na přelomu 70. a 80. let vybudováno sídliště, kterému se dodnes říká "Na obušku". Většina jeho tehdejších obyvatel se rekrutovala ze zaměstnanců Ministerstva vnitra. Možná i proto bývala půlnoční tak hlídaná.

Ale to jsem ve svých vzpomínkách odbočila.

Břevnovský klášter je nejstarším mužským klášterem na našem území.

Byl založen knížetem Boleslavem II., zvaným Pobožný a pražským biskupem Vojtěchem (později sv. Vojtěchem) 14. ledna roku 993.

Není však nejstarším klášterem v Čechách. Tím je ženský benediktinský klášter, který vznikl o dvacet let dříve přeměnou kolegiálního chrámu sv. Jiří na Pražském hradě, o což se zasloužila ctihodná Milada Přemyslovna.

Ve stejném roce, tedy roku 973, bylo zřízeno i biskupství v Praze.

Sv. Vojtěch, syn Slavníkův, kterému se nejprve dostalo vzdělání na otcovském hradě Libici nad Cidlinou, byl vyslán v roce 972 do magdeburské školy k dalšímu studiu. Tam se těšil přízni tamního arcibiskupa Adalberta, od něhož získal své kněžské jméno. V roce 983 odcestoval do Verony, kde jej Otto II. obdaroval kněžským prstenem a berlou a arcibiskupem Willigisem byl vysvěcen na biskupa.

Po smrti prvního pražského biskupa Sasa Dětmara byl Vojtěch na zemském sněmu, konaném na Levém Hradci, zvolen novým pražským biskupem.

Klášter byl založen u pramene potoka Brusnice, kde podle pověsti došlo k setkání Boleslava II. a biskupa Vojtěcha (Adalberta). Pověst praví, že oba muži měli stejný sen, podle něhož se měli vydat za Prahu, do dnešního Břevnova. U pramene potoka Brusnice pak zahlédli scénu, kdy se jelen chtěl napít, ale bránilo tomu břevno ve vodě. Podle pověsti Vojtěch břevno vytáhl z vody a na památku tohoto setkání byl založen v tomto místě klášter. Břevno pak dalo jméno místu, na němž klášter stojí.

Prvními obyvateli kláštera bylo dvanáct mnichů benediktinů. Zde se zdroje liší - podle prvního přivedl Vojtěch mnichy již před založením kláštera z Říma, druhý zdroj uvádí, že mniši přišli do Břevnova z kláštera Niederaltaich v Bavorsku.

Prvním opatem se stal Vojtěchův vychovatel Anastasius.

Z opisu zakládací listiny ze 13. století, lze doložit, že při samotném založení byly klášteru věnovány četné majetky. Ročně klášter dostával 500 peněz a dalším zdrojem příjmů byly mnohé pozemky a okolní vsi. Klášteru patřil les Malejov (dnešní obora Hvězda) s dvorem Hluboc (dnes Liboc), pozemky, na kterých stojí sídliště Petřiny a mimo jiné i obec, ve které bydlím.

V roce 1045, za opata Meinharda, byla postavena trojlodní románská bazilika sv. Benedikta a sv. Vojtěcha. Do dnešních dnů se z ní zachovala krypta, kterou lze vidět v suterénu nynější baziliky.

Na přelomu 13. a 14. století, za opata Bavora z Nečtin, došlo ke gotické přestavbě kláštera i kostela, který byl zasvěcen sv. Markétě. Přestavba však nebyla dokončena, nebot' v roce 1420 byl klášter poničen husity. Mniši, kteří přežili, se uchýlili do kláštera v Broumově.

Mnišský život v Břevnově byl v té době výrazně omezen.

K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století.

Koncem 17. století, za opata Tomáše Sartoria, vznikl dnešní Starý konvent.

Mezi lety 1708 - 1745 došlo k velké přestavbě celého areálu. Opat Otmar Zinke jí svěřil nejlepším stavitelům a umělcům té doby. Bazilika sv. Markéty je stavbou vrcholného baroka s dlouhým kněžištěm, postavená podle plánů Kryštofa Dienzenhofera. Byla provizorně vysvěcena už 18. prosince 1712, i když její stavba pokračovala až do roku 1715. Interiér, jehož "projektantem" je Kilián Ignác Dienzenhofer, zdobí oltářní obrazy Petra Brandla.

Na obnově kláštera, která probíhala až do roku 1740 se podílel i další umělci, jako Jan Jakub Stevens, který je autorem nástropní fresky v bazilice, sochaři Matěj Václav Jäckel a Karel Stádník a mnozí další.

V roce 1757, za pruského obléhání Prahy, byl klášter a později i samotná bazilika využívány jako lazaret, ale i jako stáje. V období reforem a rušení klášterů v době vlády Josefa II. byl klášter, díky jeho opatovi Františku Štěpánovi Rautenstrauchovi, zachráněn. Opat se významně podílel na vysokoškolských reformách, zejména právnického a kněžského vzdělávání.

V dalším období klášter upadal.

Až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Opatem se pak stal Anastáz Opasek.

V roce 1950 byl klášter uzavřen, mniši byli deportováni a opat Opasek na dlouhé roky uvězněn.

Klášter pak byl využíván Ministerstvem vnitra, sloužil jako archiv a konvent využívala STB.

V roce 1958 byl klášter jako celek s bazilikou sv. Markéty a s klášterní zahradou zapsán mezi kulturní památky naší republiky.

Po návratu opata Anastáze Opaska byl v letech 1991 - 1993 s velkou finanční podporou, zahraničních a zejména německých klášterů, důkladně opraven.

V roce 1993, u příležitosti jeho milénia, bylo břevnovské opatství povýšeno papežem Janem Pavlem II. na arciopatství.

Sám papež tento klášter navštívil v roce 1997.

Současný klášter je otevřeným místem. V bazilice sv. Markéty se kromě církevních obřadů konají koncerty a další kulturní akce. Tyto se konají i v dalších prostorách kláštera. Nemůžu nezmínit ani to, že už po mnoho let jsou z Tereziánského sálu vysílány televizí Adventní koncerty. Klášter se podílí také na Břevnovském posvícení, kdy se v jeho okolí objevuje nespočet pout'ových atrakcí. Chodíme tam s vnoučaty. A stejně tak tam chodíme i na pálení čarodějnic, nebo jen tak na procházku.

Další zajímavostí je i to, že klášter má nejstarší tradici ve vaření piva na našem území. Pivo se zde vařilo od samého počátku trvání kláštera. Vaření piva bylo několikrát přerušeno, avšak od roku 2011 znovu funguje v jeho areálu pivovar, který vaří pivo Benedikt. To mohou návštěvníci ochutnat v Klášterním šenku, který je také součástí kláštera a navíc je od samého prvopočátku nekuřáckou restaurací. V areálu kláštera je také hotel Adalbert, ležící v těsném sousedství šenku.

Přijměte tedy pozvání k prohlídce Břevnovského kláštera prostřednictvím fotografií, které vznikly v posledních letech:

Jarní pohled z Řečického ulice

Pohled na klášter z Bělohorské ulice - květen 2016

A tentýž pohled z prosince 2015

Vstupní portál do kláštera se sochou svatého Benedikta - prosinec 2016

Listopad 2012

Květen 2016

Vánoce 2015

Tento pohled na baziliku se otevře ze vstupního portálu - prosinec 2016

Pohled na baziliku - jak šel čas - listopad 2012

Vánoce 2015

Květen 2016

Prosinec 2016

Jaro, léto, podzim, zima a na závěr vánoční stmívání u baziliky sv. Markéty

Portál nad hlavním vstupem

Hlavní vstup

Portál nad vedlejším vstupem

A zavřené dveře

Vezměmě tedy za kliku a vejděme dál ....

Oltář

Vánoční atmosféra - 2015

Strop baziliky má nádhernou freskovou výzdobu

Pohled na kůr a varhany

Kazatelna - vánoce 2015

Při mši bych si nedovolila fotit, ale při prohlídce jsem se osmělila - květen 2016

Strop a okna mě nepřestávají fascinovat

Prohlídka skončila
a benediktinský mnich odpovídá na dotazy

Oltář

Varhany na kůru

Interiér zdobí oltářní obrazy Petra Brandla

Prosinec 2016 - bylo zavřeno a já vyfotila jeden záběr přes sklo

A jdeme ven ... pohled z vchodu do baziliky ke vstupnímu portálu - květen 2016

Tentýž záběr z prosince 2016

Proti bazilice stojí socha sv. Jana Nepomuckého od barokního sochaře Karla Josefa Heimleho

Květen 2016

Prosinec 2016

Klášterní budovy - prosinec 2016

Klášter a bazilika sv. Markéty

Ještě jeden pohled na klášter s kostelem. Zaujalo mě, že i když mrzlo, vodotrysk před oranžerií stále tryskal.

Asi mrzlo málo, ale mě byla parádní zima

Oranžérie v klášterní zahradě, která je využívána jako galerie

Dva staré mohutné buky mají propojené koruny a mezi nimi vede cesta dolů k Vojtěšce

Pohled z cesty mezi buky na klášter

Cestička klauzurní zahradou, lemována habry

Vojtěška - místo setkány Boleslava II. a sv. Vojtěcha

Vojtěška přiblížena

Boční pohled na Vojtěšku se zvláštním mostem

Zadní vstup do Vojtěšky vede po mostě z předchozí fotografie.

Uvnitř Vojtěšky je stále pramen Brusnice a důmyslný vodovodní systém je odtud veden celou zahradou

Z předchozích fotek jde chlad, byly prořízeny v tomto měsíci, proto sem dám něco z teplejšího období - květen 2016

Na předchozí fotografii byly vidět dole stánky a tady je vysvětlení.

Klášterní dvůr při historické slavnosti na počest 700. výročí narození Karla IV - konec května 2016.

Nahlédli jsme i do pivovaru, kde se vaří pivo Benedikt

A když jsem zmínila Benedikta - Sára v Klášterním šenku možná počítá roky, kdy ho bude moci ochutnat

Prosinec 2016

Květen 2016 - část pózujících učinkujících při slavnosti. Za nimi je budova prelatury.

Touto fotografií jsme se dostali ven k kláštera

Pálení čarodějnic v dubnu 2013

Při "čarodějnicích" v roce 2014 jsem "ulovila" pana převora Prokopa Siostrzonka

Ještě jednou pan převor - duben 2014

Ve stejný den jsem pořídila v kontrasvětle tento obrázek

Květen 2016

Mrazivý prosincový den - bazilika sv. Markéty a budova prelatury - fotografováno přes klášterní rybník

Podobný záběr z jiného úhlu

Bazilika sv. Markéty

Bazilika a budova prelatury

Mrzlo, stromy byly ojíněné

Kruh se uzavírá.

První církevní památkou, se kterou jsem se zapojila do soutěže na blogu VendyW, byl poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné u nás na Bílé Hoře, ve kterém sídlí sestry benediktinky. Tento kostel je filiálním kostelem a je ve správě farnosti u kostela sv. Markéty. Mše v něm celebrují kněží z Břevnova.

Soutěž o nejkrásnější církevní stavbu končí a já bych se do ní opět ráda zapojila tímto článkem.

Ale i když soutěž končí, slibuji, že čas od času představím na svém blogu některou z dalších zajímavých církevních památek.