Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

čtvrtek 19. listopadu 2015

Smutně i vesele


Znáte určitě tu větu: "Mám pro tebe dvě zprávy, dobrou a špatnou, tak kterou chceš slyšet dřív?"
Většina z nás se rozhodne pro tu špatnou, to abychom to měli za sebou. Pak očekáváme tu dobrou, či lepší, aby se ta první špatná lépe snášela.
Možná v duchu této věty začnu tím smutnějším, čili špatným.

Začaly se mi horšit oči. V mém věku se už asi není čemu divit. Brýle na dálku nosím už skoro deset let. Ale ted' vidím špatně už i na blízko. Navléknout jehlu je pro mě problém, přestala jsem téměř číst, protože na to špatně vidím. Když se na něco podívám, mám před očima stíny. Objednací lhůty na oční jsou u nás hodně dlouhé. Objednávala jsem se začátkem září a sestra na očním se mně ptala, kdyže jsem u nich byla naposledy. Přiznala jsem se, že jsem tam byla počátkem ledna. "Tak vás zase objednám na leden." Bouchly mi saze a pronesla jsem něco v tom smyslu, že užívám kortikoidy a paní doktorka mě upozornila na to, že pokud pocítím jakékoliv zhoršení, mám se ihned objednat. "Sestřičko, mám-li přijít opět až v lednu, tak to mě asi přivede už pes, kterého si do té doby budu muset určitě opatřit. Zdůrazňuji znovu, že užívám kortikoidy a hrozí mi zákal." Neochotně mě objednala na konec listopadu. Koupila jsem si brýle na blízko v supermarketu, abych byla schopná fungovat. Asi to nebude to "pravé ořechové", protože se mi při jejich nošení zvedá žaludek.

Mám strach!
Určitě nejsem sama, kdo má strach z invaze uečenců do Evropy a ze všeho toho, co se kolem děje.
Na vlastní kůži jsem zažila kontakt s muslimy. Byla jsem v obchodě a stála před regálem, abych si vybrala co potřebuji. Ano, trvá mi to ted' déle, když na všechno špatně vidím. Neurvalý chlap mě hrubě odstrčil a na moje místo posunul zahalenou muslimku. Odlétla jsem a vrazila do vozíku paní v mém věku. Omlouvala jsem se a ona jen kývla hlavou směrem k muslimům a ucedila: "Musíme si asi zvykat." Sakra, ale já si nechci na tohle zvykat! Já jsem tady doma! Ano, oni si myslí, že jsou nadřazená rasa, ale slušnost by měla být základním kodexem všech, muslimy nevyjímaje.

V pondělí jsme byli s manželem v divadle. Místo k zaparkování auta jsme našli hned, metro nám jelo okamžitě. Měli jsme proto před představením více než půl hodiny času a rozhodli se, že si projdeme Václavák. Opět se dostavil ten pocit strachu, který mi svíral žaludek. Vůbec jsem se tu necítila bezpečně. Když se potom v protisměru začala na Václavské náměstí z Opletalky valit policejní auta se zadrátovanými skly a další s kamerami (či co to bylo) na střechách, usoudili jsme, že procházce je konec a urychleně zamířili do divadla. Byli jsme mezi prvními, kteří se uchýlili do bezpečí. Ale i to už je pofiderní, vzpomenu-li si na útoky v Paříži.

Moje dny však nejsou jen smutné.


"Babičkuju" na plný úvazek. Zet' prodělal koncem srpna plastiku křížových vazů v koleně. Meniskus už nešlo zachránit. Jen jsem si v duchu říkala "sportem k trvalé invaliditě". Více než šest týdnů byl imobilní a pak začal pomaloučku chodit. Kvůli pracovní době dcery, která pracuje do šesté večerní a domů se dostává kolem sedmé, jsme se s druhou babičkou "podělily" o vyzvedávání holek. Ema začala už také chodit do školy. Abychom to ale neměly tak jednoduché, holky jsou každá v jiné budově, ač chodí do stejné školy. Ne, nestěžuju si! Ve společnosti holek zapomínám na starosti a užívám si každé chvilky, kdy mohu být s nimi. Jsou-li u nás, připojuje s k nim Jiříček a to pak je to pravé Eldorádo. :-D

S celou rodinou jsme s manželem oslavili rubínovou svatbu. Rozhodli jsme se, že všechny pozveme už ted'. Většinou se slaví až zlatá svatba, ale víme, co bude za deset let? Během prvního pololetí odešli tři moji spolužáci! Poprvé v životě jsem v předvečer čtyřicátého výročí pekla svatební koláčky. Když se vdávala dcera, koláčky napekla Tomášova teta, která nás také loni před vánoci opustila. Při synově svatbě koláčky objednala maminka Gábiny. Takže jsem měla premiéru. Koláčky se povedly (až na povidlové, u kterých se trochu roztekla náplň) a doufám, že všem chutnaly. Alespoň nikdo si nestěžoval. :-D
Spolu s vnučkami jsme pak ještě upekly manželovi jeho oblíbené vanilkové rohlíčky. Měla jsem z holek obrovskou radost, jak jim šla práce od ruky.



Listopad je u nás ve znamení oslav. Kromě již zmíněného výročí slaví týden po něm ve stejný den narozeniny manžel a Tomášův tatínek, narozeniny má manželův bratr, dnes je neteři kulatých čtyřicet a v sobotu má jubileum náš rodinný přítel. Odpoledne jdeme popřát Bětušce ke svátku.

Emu, stejně jako loni, vozím do baletu. Sára jezdí s námi a dobu, kdy Ema "baletí", si krátíme procházkami po Smíchově, či sedíme před sálem a hrajeme pexeso, nebo karty. Zažívám s nimi neuvěřitelně srandy. Nedávno jsme šly po nákupním centru na Smíchově, když Ema pronesla: "Babi, nevíš co se stalo tý paní?" Otočila jsem se v očekávání nějaké katastrofy a došlo mi, že se vnučka ptá na muslimku zahalenou od hlavy k patě v černém hábitu. Dostala jsem nezadržitelný záchvat smíchu a nebyla v ten moment schopná holkám cokoli vysvětlit. Jen mě tak napadlo, že naše sdělovací prostředky oznamovaly, že v mnoha školách se už děti učí o islámu. Tak u holek ve škole ještě ne.

V pondělí měly holky ředitelské volno a dcera slíbenou dovolenou. V pátek večer volala zoufalá dcera, že jí dovolenou nedali. Pro holky jsme si zajeli v pondělí ráno s mužem, který na rozdíl od dcery volno měl. Chtěli jsme si je původně vzít k nám domů už po společné oslavě narozenin obou dědečků, (kteří kromě toho, že se narodili ve stejný den, se i stejně jmenují), ale holky ještě čekala narozeninová párty jednoho ze spolužáků.
Dcera se chystala do práce, holky si zabalily pár věcí k nám a vyrazili jsme z bytu. Odpoledne pro ně přijede po práci táta, abychom se mohli s dědou večer věnovat kultuře.
Emě trvalo notnou chvíli, než si obula kozačky, když se zdola ozvalo: "No, to je zase porod!" (Sára)
Po obědě šly holky s dědou na chvilku na hřiště: "Koukej se pořádně oblíknout, at' zase neremcáš, že je ti zima." (Ema k dědovi). Nemusím ani zdůrazňovat, že jsem se v obou případech smála tak, až mi tekly slzy.
Vnoučata nás svou přítomností obohacují a jak z předchozího vyplývá, i my dospělí je občas obohatíme nějakou tou větou, kterou vyslovíme a kterou ony pak použijí. Tentokrát v tom ale my s dědou nejedeme. :-D

Tak takové jsou mé dny.


P.S. Čtu to po sobě opakovaně, brejlím do textu skrz koupené čtecí brýle a stále nacházím chyby. Na oční jdu až příští pátek.

16 komentářů:

  1. Přeji ti brzké uzdravení a ať oči už nezlobí!

    OdpovědětVymazat
  2. Alenko, přeji ti, aby ti pí. dr. na očním pomohla. ♥ Aby jsi mohla alespoň číst, když už na vyšívání to třeba nebude. Také na navlékání nevidím, musím používat navlékač.

    OdpovědětVymazat
  3. Alenko, vy v Praze to máte všechno z první ruky. Migranti u nás nejsou, ale máte tam co chvíli nějakou demonstraci a lidé podporovaní některými politiky se radikalizují, až z nich jde strach. Vyvolávaný a přiživovaný strach vede k nesnášenlivosti a zlobě. Asi jsem jediná, která si myslí, že lidem, kteří utíkají před z IS, by se mělo pomoc a neházet je do jednoho pytle s vrahy ve Francii. Mimochodem, tam zabíjeli lidé s evropským pasem a občanstvím...

    OdpovědětVymazat
  4. No já si jdu pro silnější brýle na počítač a vaření či další aktivity na střední vzdálenost a ještě si pak půjdu pro silnější i na čtení, musím říct že už si beru i na televizi. To jsou ty moje ruční práce který mi zhoršují rapidně vidění. A i ten počítač. . Tak hlavně že jste ale jinak v pořádku, už jsem si dělala trochu starosti. K uprchlíkům nemá cenu se vyjadřovat, jen řeknu jednu věc všichni politici zaspali, ti co nezaspali se přímo zbláznili a Evropa páchá sebevraždu. A nikdo proti tomu nic nedělá..... naopak, spíš tomu ještě napomáhají.

    OdpovědětVymazat
  5. Alenko, tak ráda vidím, že ses ozvala (ač sama mám máslo na hlavě, nepíšu a nepíšu).

    OdpovědětVymazat
  6. Krásná fotka letně opálené a šťastné paní Aleny, ve věnečku radostí, což vnoučci jistě v tomto věku jsou, říká důrazně, že vy to překonáte, ať je problém jakýkoliv, což vám ze srdce přeji.

    OdpovědětVymazat
  7. Alenko má zvědavost, zda jsi přece jen něco zde nenapsala přinesla ovoce. Hurá Alenka se vrátila na blog - na mail odepíši, říkala jsem si odpovím až na víkend, kdy budeš mít "více" času

    OdpovědětVymazat
  8. Alenko paráda, že jsi zase spáchala článek. Blahopřeji vám oběma a jsem ráda, co a jak píšeš. Vypadáš fajn a mezi dětmi, je to dobrá brigáda

    OdpovědětVymazat
  9. Ještě k těm očím. Taky se mi začal horšit zrak, dostala jsem brýle na blízko, slabé, ale už i s nimi dost špatně vidím. Bez brýlí nenavleču. Je to věkem nebo návyky, kdo ví? Očař objednává za 14 dní - no je to periferie, nebo to sfoukne v mezeře mezi pacienty. Dělá mi to starosti jako tobě. Ještě dlouho bych chtěla vidět na čtení a NB. Zašívání si nechám udělat. Přeji ti, ať ti to očař pořádně pořeší, ať se nemusíš bát číst a psát

    OdpovědětVymazat
  10. Alenko, zrovna jsem na Tebe před pár dny myslela. Jsem ráda, že jsi se nám ozvala. Všechny fotky jsou moc hezké. Věřím, že se o oči bojíš, já začala nosit brýle na blízko asi před 5 lety, ale cítím, že se mi to asi zhoršuje. A to mne taky netěší. Uvidíš, co Ti řekne doktorka. Nájezdníci tady se mi vůbec nelíbí, a to nemám osobní zkušenosti jako Ty. Vidím, že stále pentluješ mezi dětmi. Na jednu stranu je to dobré, nemáš čas myslet na své starosti, ale je fakt, že taky bys měla někdy odpočívat. To Ti z celého srdce přeju, abys taky někdy měla čas na sebe.

    OdpovědětVymazat
  11. [3]: Nejsi jediná a díky, že máš odvahu to napsat.

    OdpovědětVymazat
  12. Dlouho ses neozvala, Ali, a začínáš opravdu smutně.

    OdpovědětVymazat
  13. Držím palce aby bylo všechno v pořádku.

    OdpovědětVymazat
  14. Alenko, ten příští pátek už dávno uplynul, tak na tebe myslím, jak jsi dopadla. Já mám v poslední době také strašné zhoršení zraku a to jsem byla v lednu na operaci šedého zákalu. Mám ale tu VPMD (věkem podmíněná makulární degenerace), tak se obávám, aby to ještě bylo lepší. Jsem objednána taky na leden, brýle mám a silnější po té operaci a stejně se mi to mlží.

    OdpovědětVymazat
  15. Taky jsem zjistil, že mi na jedno oko špatně vidím do dálky, ale aspoň to druhé vidí ostře.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤