Pryč z Prahy

Jaro se chýlí ke konci

a léto klepe na dveře.

Prahu si fotí Japonci

a já se těším na moře

Loni při toulkách Salentem

jsme našli krásné místo.

A na něj ráno pojedem.

Už je to téměř jisto.

Následky krup jsou stále znát,

krátký čas byl na nápravu.

Přestanu nad tím rozjímat,

zahradu házím za hlavu.

Věci dle seznamu vybírám

a do tašek je dávám.

Skříně otvírám, zavírám,

v duchu už Praze mávám.

U dveří narůstá hromada tašek

a moje nervozita úměrně tomu.

Plápolám po bytě jako šašek,

vybírám, co ještě vzít mám z domu.

Kvůli své dobrodružné povaze

odjíždím, i když je mi neblaze.

Bolavá záda stále bolí,

budu si pomáhat trekovou holí.

Klíče a instrukce jsem předala,

dům letos prázdný nebude.

Včera jsem ještě jahody trhala,

vnučkám a dceři hodně zbude.

Budou tu spolu hospodařit,

bydlet a kytky zalévat.

Snad se všem bude dobře dařit,

já na ně budu vzpomínat.

Výčitky ale stejně mám,

italský deník není hotov.

A to už nový otvírám,

přesto však dám si pohov.

Zítra, až slunce bude svítit

dám nový deník do batůžku.

Budu psát postřehy a muž řídit.

Jo, nesmím zapomenout tužku!

Opouštím na čas nejen Prahu,

rodinu i blogové přátele.

Mám tedy aspoň malou snahu -

mějte se všichni vesele.

Nashledanou v červenci.

Torre Dell'Orso - Due Sorelle (Dvě sestry) - zdroj fotografie INERNET - stránky města