Bývalo u mně tradicí, že jsem každý rok začínala bilancováním roku, který právě skončil. Loni jsem tuto tradici porušila. Vracím se tedy s příspěvkem, kde bude více fotek než slov. A protože jsem jich vybrala poněkud víc, rozdělila jsem příspěvek na dvě pololetí.
LEDEN
Tradice v podobě novoročního dortu porušena nebyla.
Slunce v lednu sice zapadá brzy, ale dokáže nádherně obarvit oblohu.
Vlasy, kterých jsem vždy mívala na dvě hlavy, jsem nechávala narůst,
chtěla jsem je darovat na výrobu paruk pro onkologicky nemocné.
Berou totiž i vlasy barvené, či prošedivělé. Kvůli prodělanému covidu mi začaly padat natolik,
že jsem se musela nechat ostříhat dříve, než dosáhly požadované délky.
Už ale moc nechybělo.
Takhle vypadal každý den kartáč ve vysavači.
Dobrý skutek se bohužel nekonal a já se půl roku cpala dalšími léky.
Jako kdybych jich měla málo.
ÚNOR
Začátek února na zahradě.
Konec měsíce v Lužických horách.
BŘEZEN
Tentokrát jsme pod stromečkem našli místo předplatného do divadla permanentku do ZOO.
Zámek v Zahrádkách u České Lípy při požáru v roce 2003 přišel o střechu a obrazárnu.
Od roku 2014 je částečně přístupný.
V národní přírodní památce Peklo rozkvétají každoročně tisícovky bledulí.
Byla jsem jen "podrž, přines, drž to lano pořádně" a na rovnání dřeva.
DUBEN
Tradice, kterou jsme neporušili, byla návštěva Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích.
Rok 2021 jsem Velikonoce, až na pár detailů, sabotovala. Tentokrát už ne.
Dojeli jsme si k mladým na chatu, kde krásně kvetla forsytie, pro kopřivy do nádivky....
... a přivezli si vnučky.
Pobyt na chatě s rodiči není prý to "pravé ořechové".
Máme v rodině tři Jirky.
Když se sejdeme, je nás jako malých psů.
Bezděz
Jarní kvetení za zahradě a na trzích v Ředhošti.
Na zahradě jsme postavili stan, abychom zjistili jeho stav.
Ibišky mi dělaly radost. Po zmrzlých šly z domu na zahradu a odměnily se mi kvetením.
ČERVEN
Rozkvetly další ibišky.
Stanem to začalo a takto to pokračovalo.
Zámek Glanegg v Grödigu.
První italský večer - camp Romagna v Milano Marittima.
Proto jsme kontrolovali stan, který jsem stavěli naposledy v roce 2018.
První den na pláži s výhledem na historické centrum Vieste.
Pizzomunno (střed světa) je symbol Vieste. Bílý, 25 m vysoký vápencový monolit,
o němž legenda praví, že je mládencem, kterého nechaly zkamenět žárlivé mořské sirény.
Podnikli jsme spoustu výletů. Na některých místech jsme byli už před lety, další pro nás byla nová.
Deník je zatím jen psaný rukou.
Poslední italský večer se západem slunce na Lago di Garda.
Camp Spiaggia d'Oro v Lazise - poslední ráno v Itálii.
Po více než třech týdnech se vracíme domů.
























