Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

pátek 13. ledna 2023

Fotoohlednutí za rokem 2022 - 1. pololetí

Bývalo u mně tradicí, že jsem každý rok začínala bilancováním roku, který právě skončil. Loni jsem tuto tradici porušila. Vracím se tedy s příspěvkem, kde bude více fotek než slov. A protože jsem jich vybrala poněkud víc, rozdělila jsem příspěvek na dvě pololetí. 


LEDEN

Tradice v podobě novoročního dortu porušena nebyla.

Slunce v lednu sice zapadá brzy, ale dokáže nádherně obarvit oblohu.

Vlasy, kterých jsem vždy mívala na dvě hlavy, jsem nechávala narůst,
chtěla jsem je darovat na výrobu paruk pro onkologicky nemocné. 
Berou totiž i vlasy barvené, či prošedivělé. Kvůli prodělanému covidu mi začaly padat natolik, 
že jsem se musela nechat ostříhat dříve, než dosáhly požadované délky. 
Už ale moc nechybělo. 
Takhle vypadal každý den kartáč ve vysavači. 
Dobrý skutek se bohužel nekonal a já se půl roku cpala dalšími léky. 
Jako kdybych jich měla málo.


ÚNOR

Začátek února na zahradě.

Konec měsíce v Lužických horách.


BŘEZEN

Tentokrát jsme pod stromečkem našli místo předplatného do divadla permanentku do ZOO.

Takhle krásně kvetl 1. března v ZOO jasmín nahokvětý.

Ema oslavila začátkem března 13. narozeniny. 

Zámek v Zahrádkách u České Lípy při požáru v roce 2003 přišel o střechu a obrazárnu.
Od roku 2014 je částečně přístupný.

V národní přírodní památce Peklo rozkvétají každoročně tisícovky bledulí.
 Byla jsem tu po padesáti letech.

Koncem března jsme zlikvidovali na zahradě jednu thuji.
Byla jsem jen "podrž, přines, drž to lano pořádně" a na rovnání dřeva.


DUBEN

Tradice, kterou jsme neporušili, byla návštěva Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích.

Ema oslavila svátek barevným dortem, který dělala společně s maminkou.

Rok 2021 jsem Velikonoce, až na pár detailů, sabotovala. Tentokrát už ne.

Dojeli jsme si k mladým na chatu, kde krásně kvetla forsytie, pro kopřivy do nádivky....

... a přivezli si vnučky.
Pobyt na chatě s rodiči není prý to "pravé ořechové".

Máme v rodině tři Jirky.
Když se sejdeme, je nás jako malých psů.

Bezděz

Jarní kvetení za zahradě a na trzích v Ředhošti.




KVĚTEN

Jiřík oslavil 10. narozeniny ve společnosti rodiny a psů.

Na zahradě jsme postavili stan, abychom zjistili jeho stav.

KD Kaštan a kaštan.

Ibišky mi dělaly radost. Po zmrzlých šly z domu na zahradu a odměnily se mi kvetením.


ČERVEN


Rozkvetly další ibišky.

Stanem to začalo a takto to pokračovalo.

Zámek Glanegg v Grödigu.

Nejlevnější pumpa po cestě kousek před Comacchiem.

První italský večer - camp Romagna v Milano Marittima.
Proto jsme kontrolovali stan, který jsem stavěli naposledy v roce 2018. 

První den na pláži s výhledem na historické centrum Vieste.

V ráji se mračí.

A v ráji také prší. A hodně!

Zvláštní hlemýžď na osvěžených listech oleandru.


Pizzomunno  (střed světa) je symbol Vieste.  Bílý, 25 m vysoký vápencový monolit, 
o němž legenda praví, že je mládencem, kterého nechaly zkamenět žárlivé mořské sirény.

Podnikli jsme spoustu výletů. Na některých místech jsme byli už před lety, další pro nás byla nová.
Deník je zatím jen psaný rukou. 

Poslední italský večer se západem slunce na Lago di Garda.

Camp Spiaggia d'Oro v Lazise - poslední ráno v Itálii.
Po více než třech týdnech se vracíme domů.

Poslední školní den. Jiřík a Bětuška přinesli ukázat vysvědčení.

Tady končí první pololetí roku 2022, převážně ve fotografiích.

Pokračování příště. :-)